Nádory prostaty patří k nejčastěji se vyskytujícím
nádorům u mužů s výrazně vzestupnou incidencí. V poslední době se
uvažuje o PSA screeningu u mužů nad 50 let. U lokalizovaných onemocnění se jeho
senzitivita pohybuje kolem 60 až 70 %, v přítomnosti kostních metastáz až
90 %. Celková senzitivita záleží na referenční hodnotě, která se uvádí od
2,5 až do 10 mg/l (při 90, resp. 70 %
specifitě). Hodnoty PSA
nad 80 mg/l bývají projevem kostních metastáz. PSA bývá vyšetřován
vzhledem k návratu choroby i hodnocení efektu terapie. Hodnoty po úspěšné léčbě
klesají k normě do 3 týdnů. V současné době se vyšetřuje také volná frakce PSA ("free PSA"), která
představuje asi 15–30 % celkového PSA u benigních případů. Proto poměr
volné a vázané frakce PSA (vazba antiproteinázami, např. a1-antichymotrypsinem)
má význam především pro diferenciální diagnostiku benigních a maligních
postižení prostaty, hlavně při hodnotách celkového PSA v rozmezí 4–10 mg/l. U
nemocných s benigním onemocněním je tento poměr obvykle výrazně vyšší
(>22 %). Zatímco celkový PSA se zvyšujícím se věkem mírně stoupá, poměr
volného a celkového PSA se jeví být na věku nezávislý. PSA byl dříve považován
za orgánově specifický antigen, i když ne tumor specifický - vzhledem k možné
pozitivitě u benigních afekcí prostaty. Avšak dnes je známo, že PSA může být
produkován i u žen, a to nejen z parauretrálních žlázek, ale také u karcinomu
prsu. Vyšetřování PAP je méně specifické než PSA.
Další
informace
Miroslava
Nekulová
recenzoval
Jindřich Macháček
.