Stanovení
transferinu
Synonyma
TRF, transferrin, transferrin A, serotransferrin, siderofilin,
siderophilin
Preanalytická fáze
Odběr krve pro stanovení v séru ráno
nalačno. Transferin je stabilní při -20° C alespoň 43 dnů a může být opakovaně
zamrazován a rozmrazován bez ztráty imunologické aktivity. Pokud se stanovuje
transferin v moči, pak se opakované zamrazování nedoporučuje. Stanovení se
provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans heparin). Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při doporučené
teplotě 4°C. Stanovení ruší citronan
a EDTA. Transferin je také možné stanovit v moku.
Stabilita: 20 – 25 °C 1 – 8 dní, 4
– 8 °C 3 – 8 dní, -20° C 3 – 6 měsíců, při -70 °C několik let.
Stanovení ovlivňuje věk a pohlaví (o 0,6 g/l vyšší
u žen). Hodnoty transferinu jsou zvýšené u 2 – 10-letých dětí a v 3. trimestru
těhotenství. Intraindividuální variace
během dne je 3,4 %, interindividuální variace je 12,1 %. Biologický poločas 8 -
12 dní.
Poznámky k analytické metodě
Imunochemická analýza transferinu se upřednostňuje před TIBC, neboť při
TIBC se projevuje nespecifická vazba železa u vzorků s vysokým obsahem
feritinu, léků vážících železo jako je desferioxamin a při změnách
v molekule transferinu, jako je CDT.
Transferin se měří v séru nefelometricky nebo turbidimetricky.
Používá se také enzymová imunoanalýza, chemiluminiscence, případně
bioluminiscence nebo western blot. Radiální imunodifuze je již obsoletní.
Turbidimetrie měří nerozpustné komplexy
antigenu s protilátkou proti lidskému transferinu. Vznikající zákal je
přímo úměrný koncentraci transferinu. Měření lze provádět jak
v kinetickém, tak v end point režimu. Sérum nebo plazma mohou být
ředěny fyziologickým roztokem 1:20. Rozsah nelineární metody 0,05 (0,44) – 6,4
(10,3) g/l. Přesnost metody je 1,6 – 1,8 %, preciznost v sérii CV 3,8 –
4,8 %, mezi sériemi 2,9 – 4,7 %.
Nefelometrie měří rozptyl světla (840 nm)
na nerozpustných komplexech antigenu s protilátkou. Rozsah metody 0,4 –
6,4 g/l. Přesnost metody je 3,3%, preciznost v sérii CV 1,41 – 3,27 %,
mezi sériemi 1,99 – 3,46 %. Při měření v moči preciznost v sérii CV
1,8 – 3,4 %, mezi sériemi 3,3 – 4,0 %. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován
do 9,46 g/l transferinu.
Enzymová imunoanalýza se provádí
v kompetitivním uspořádání s ALP jako značkou kovalentně vázanou na
transferin, který soutěží o vazebná místa na specifické protilátce. Aktivita
imunokomplexu je nepřímo úměrná koncentraci transferinu ve vzorku.
Nebo se používá sendvičové uspořádání, kdy je první monoklonální
protilátka zakotvená v jamce mikrotitrační destičky. Po přidání vzorku,
inkubaci a promytí se přidá druhá monoklonální protilátka značená křenovou
peroxidázou. Pro zastavení reakce POD se substrátem se používá 1 M kyselina
chlorovodíková. Doporučuje se bichromatické měření 450 nm proti 540 (nebo 570)
nm. Preciznost v sérii CV 4,3 – 6,2 %, mezi sériemi 5,4 – 6,4 %. Výtěžnost
pro sérum 95 – 100 %, v plazmě (heparin) 101 – 112 %, (EDTA) 97 – 112 %.
Mez detekce je 0,04 mg/l.
Imunoradiometrická analýza je také dostupná. Preciznost v sérii CV < 6,0 %, mezi sériemi
< 8,0 %.
Bioluminiscenční analýza používá dvou
protilátek proti transferinu; první slouží k jeho imobilizaci a zachycení
na pevnou fázi, druhá je značená pyruvátkinázou. Pyruvátkináza převádí ADP na
ATP, které se měří bioluminiscencí. Množství luminiscence odpovídá koncentraci
transferinu. Metoda je velmi citlivá.
Western blot stanovuje velmi nízké
koncentrace (5 – 500 pg na proužek) s pomocí citlivého
chemiluminiscenčního činidla Lumigen PS-3 (2,6-difluorfenyl-N-metylakridan-
9-karboxylát), které slouží jako substrát pro křenovou peroxidázu a vyžaduje
30-krát kratší expozici než luminol. Princip analýzy spočívá v tom, že
transferin se oddělí SDS-PAGE elektroforézou a přenese na
polyvinylidenfluoridovou membránu, kde se inkubuje s první protilátkou a
pak s druhou protilátkou, na kterou je konjugovaná křenová peroxidáza. Po
zpracování se substrátem je možná fotometrická, fluorimetrická nebo
chemiluminiscenční detekce. Metoda se používá pro výzkumné účely a je velmi
citlivá. Tímto způsobem lze stanovit jak normální izoformu 77000, tak alkoholické
izoformy
Referenční materiál IFCC je označen v Evropě jako CRM
Data z roku 2001 (College of American Pathology) uvádějí preciznost 3,3 %
až 8,8 % pro vzorky s koncentrací 1,5 – 2,0 g/l. Intraindividuální variace
transferinu je přibližně 34 %. Požadovaná analytická preciznost, odvozená ze
studií biologické variace, je 1,5 %.
Toleranční rozmezí EKK je 18 %.
Interference
Výsledky stanovení tranferinu snižují: bilirubin
při extrémní koncentraci 400 µmol/l, dextran, chloramfenikol, ikterus,
kortikosteroidy, mírná hemolýza, malnutrice, močovina, plazmaferéza,
proteinurie, testosteron, aj.
Výsledky
stanovení transferinu zvyšují: anabolické steroidy, androgeny, cvičení,
edecrin, estrogeny, hemodialýza, lipémie, orální kontraceptiva, parenterální
výživa, prednisolon, těhotenství, aj.
Další informace
Petr Štern, 2011-01-03