Stanovení alfa-1-kyselého
glykoproteinu (orosomukoidu)
Synonyma
alfa-1-kyselý
glykoprotein, alpha 1 acid glycoprotein, alpha-1-acid glycoprotein,
alfa-1-seromukoid, orosomucoid
AAG, AGP,
alfa-1-GP, alfa-1-AG, alpha-1-AGP, OMD, ORM1
Žádná z uvedených zkratek není oficiální.
Upřednostňuje se název alfa-1-kyselý glykoprotein před názvem orosomukoid
(kromě Švédska); alfa-1-seromukoid je zastaralé označení.
Preanalytická
fáze
Stanovení se provádí v séru nebo
plazmě, případně v moči nebo likvoru. Maximální
čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při doporučené teplotě 4°C, při
laboratorní teplotě pouze 1 h. Stabilita (sérum, plazma): 20
– 25 °C 1 den, 4 – 8 °C 3 – 7 dnů, -20° C 3 – 6 měsíců, -70° C
několik let. Opakované rozmrazování vzorku se nedoporučuje. Stanovení ruší
chylozita a hemolýza.
Alfa-1-kyselý
glykoprotein je bílkovina s molekulovou hmotností 44 000. Intraindividuální variace dosahuje 11 – 19,3 %
během 4 měsíců. Biologický poločas 5 až 6 dní.
Z imunochemických metod se nejvíce používá nefelometrie nebo
turbidimetrie (radiální imunodifuze a radioimunoanalýza jsou již zastaralé).
Turbidimetrické stanovení se
provádí po reakci s protilátkou v přítomnosti polyetylenglykolu 6000
při pH 6,8 (fosfátový pufr). Detekce se provádí po 4 min při 450 nm. Mez detekce je 500 µg/l.
Reprodukovatelnost mezi sériemi má CV 2,4 %. Pro stanovení v moči byla použita králičí protilátka, na kterou
byly kovalentně navázané polystyrenové částice. Takto byl detekční limit
snížený až na 50 µg/l. Rozsah měření byl 0,07 – 50 mg/l. Reprodukovatelnost v
sérii byla CV 1,0 – 6,7 %, celková nepřesnost 3,4 – 10,4 %, vychýlení 95 – 132
%.
Při detekci laserovou
nefelometrií byla reprodukovatelnost v sérii CV 2,1 – 4,2 %, mezi sériemi
2,9 – 5,2 % (kozí antisérum).
Stanovení alfa-1-kyselého glykoproteinu lze provádět také v sendvičovém uspořádání
soupravou ELISA na mikrotitračních destičkách. Kotvící protilátkou
je kuřecí protilátka vůči lidskému alfa-1-kyselému glykoproteinu. Jako
marker se používá peroxidáza, která je spojena s kuřecí protilátkou vůči
lidskému alfa-1-kyselému glykoproteinu. Substrátem je tetrametylbenzidin a barevná reakce se zastavuje 2M
kyselinou sírovou. Fotometrická detekce se provádí při 450 nm.
Reprodukovatelnost CV v sérii 0,2 – 1,6 %, měřený rozsah je 2,74 – 2000
µg/l.
Při elektroforéze
se pohybuje v zóně mezi albuminem a alfa-1-globuliny. Vzhledem
k tomu, že má malou afinitu k barvivům ovlivní intenzitu odpovídající
frakce až při koncentracích vyšších než 2 g/l. Proto je pro odhad koncentrace
alfa-1-kyselého glykoproteinu elektroforéza na agarózovém gelu nevhodná. Na
škrobu nebo polyakrylamidovém gelu (fungují jako molekulová síta) získáme 7
frakcí alfa-1-kyselého glykoproteinu. Tyto frakce jsou důsledkem různého
zastoupení sacharidové složky v alfa-1-kyselém glykoproteinu.
S použitím
referenčního materiálu CRM 470 bylo dosaženo při imunoturbodimetrické detekci
nejistoty 13,3 mg/l.
Tolerační rozmezí
EKK je 18 %.
Výsledky stanovení
alfa-1-kyselý glykoproteinu snižují: abstinence u alkoholiků, aktinomycin,
estrogeny, puromycin, vegetariánská dieta, těhotenství, aj.
Výsledky
stanovení alfa-1-kyselý glykoproteinu zvyšují: androgeny, cvičení (zvyšuje i
koncentraci v moči), kouření, menopauza, obezita, aj.
Další informace
Petr Štern, 2011-01-04