Stanovení lehkých řetězců lambda
Poznámka: nejedná se o stanovení volných
lehkých řetězců lambda!
Synonyma
lehké řetezce Ig lambda, light chain lambda
Bence-Jonesova bílkovina není synonymem, protože se týká jak kappa tak
lambda lehkých řetězců a to pouze v moči.
Preanalytická fáze
Stabilita: 20 – 25
°C 24 h, 4 – 8 °C 7 dní, -20 °C 12 týdnů.
Stanovení se provádí v séru, plazmě nebo
moči. V dětství nižší koncentrace než u dospělých. Výsledky v plazmě
se liší (antikoagulans EDTA
+2,9 %, heparin -4,6 %).
Poznámky k analytické metodě
Zónová elektroforéza identifikuje
gradienty v koncentraci 0,5 – 2 g/l, jako nosič slouží acetát celulózy
nebo agaróza. K barvení se používá Poceau S nebo Coomassie brilliant
blue.
Kapilární zónová elektroforéza používá vysoké
napětí v křemenné kapiláře. Detekce se provádí při 214 nm. Metoda je
citlivější než elektroforéza na agarózovém gelu. Kapilární zónová elektroforéza
vyžaduje menší množství vzorku a je rychlejší než elektroforéza na agarózovém
gelu. Nevýhodou je, že vůči krátkým lehkým řetězcům má sníženou citlivost,
nelze detekovat molekuly bez náboje a proteiny se mohou adsorbovat na stěny
kapiláry.
Imunofixační
elektroforéza má limit detekce 100 – 200 (120-250) mg/l,
zatímco stanovení volných lehkých řetězců v séru má analytickou
senzitivitu kolem 0,5 mg/l a měří běžně koncentrace pod 10-20 mg/l, které již
mohou být patologické. Po elektroforéze se antigeny vysráží vhodnými protilátkami,
nezreagované bílkoviny se vymyjí a imunoprecipitát se vybarví. Vyhodnocení je
vizuální.
Jiný postup umožňuje odstranit lehké řetězce pomocí
imunosubtrakce a porovnat elektroforeogram před a po imunoreakci.
Kinetická imunonefelometrie má detekční limit
4 mg/l. Latexové částice se usazují na stěnách reakčních kyvet a tyto musí být
před opětným použitím důkladně vymyté. Senzitivita stanovení je 91,4 %,
specifita 99,7 % (vzhledem k imunofixaci).
Při imunoturbidimetrické detekci na běžných
analyzátorech se dosahuje reprodukovatelnost CV 1,2 – 5,4 %. Detekční limit je
300 mg/l v séru a 30 mg/l v moči (měření 340 nm).
ELISA
v sendvičovém uspořádání se provádí na mikrotitračních destičkách
s jamkami potaženými monoklonální protilátkou proti lidským lehkým řetězcům
lambda. Po inkubaci s ředěným sérem nebo močí a promytí se přidá druhá
protilátka s biotinovou kotvou. Následuje inkubace, promytí a
přidání křenové peroxidázy navázané na streptavidin. Po další inkubaci a
promytí se přidá substrát tetrametylbenzidin a po následné inkubaci se vývoj
žlutého zbarvení zastaví okyselením. Měření se provádí při 450 nm proti 630 nm.
Detekční limit je 5 µg/l, rozsah metody do 560 µg/l, reprodukovatelnost
v sérii CV 3 – 6 %, mezi sériemi 5,9 – 6,8 %. Výtěžnost metody je 97,2 –
104,8 %, linearita 82,5 – 90,9 %.
K charakterizaci lze použít i imunohistochemické
vybarvování peroxidázou s následným průkazem mikroskopem.
Standardizace nebyla dosud provedena, ale jako
referenční se neoficiálně považují kvalitativní údaje získané imunofixační
elektroforézou.
Interindividuální variabilita 17,3 – 20,6 %, intraindividuální
variabilita 4,8 – 5,4 %.
Tolerační rozmezí EKK je 33 %.
Interference
Do roku 2010 nebyly žádné interference uvedeny.
Další informace
Petr Štern, 2011-02-28