Stanovení imunoglobulinu E
Synonyma
imunoglobulin IgE,
E imunoglobulin
IgE
Preanalytická fáze
Stanovení se provádí v séru nebo
případně v plazmě (antikoagulant EDTA, heparinát lithný), výjimečně
v likvoru (elektroforéza). Vzorky lze zamrazit pokud je to nevyhnutné
pouze jednou. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při
doporučené teplotě 4°C.
Stabilita: 18 – 26 °C 1 den, 2
– 8 °C 2 – 7 dní, -20° C 3 měsíce.
Stanovení ruší lipémie, bilirubinémie a hemolýza. Opakované zmrazování se
nedoporučuje.
Poznámky k
analytické metodě
Radioimunoanalýza, ELISA, chemiluminiscence, turbidimetrie a nefelometrie
se používají ke stanovení IgE.
Další technikou je papírový radioimunosorbentový test (PRIST =
paper radioimmunosorbent test), což je sendvičová technika používající imobilizovanou
protilátku vůči IgE, na kterou se naváže IgE, a další protilátku vůči IgE
značenou 125I. Další technika, která k detekci používá rovněž
gama-počítač se nazývá radioalergosorbentový test (RAST =
radioallergosorbent test). Při tomto postupu je papírový disk potažený
alergenem, na který se naváže IgE a králičí protilátka vůči lidskému IgE
značená 125I.
ELISA používá sendvičové
uspořádání, např. zkumavky potažené kozí protilátkou vůči IgE a jako druhou
protilátku králičí protilátku vůči lidskému IgE, značenou peroxidázou. Místo
kotvící protilátky lze použít alergenem potažený papírový disk a z druhé
strany IgE se pak připojí králičí protilátka vůči lidskému IgE značená
β-galaktosidázou. Detekce probíhá podle použitého substrátu při 492 nm
(o-fenylendiamin) nebo 420 nm (tetrametylbenzidin). Detekční limit:
5,0 kIU/l, preciznost v sérii
4,6 – 6,7 %, mezi sériemi 5,3 – 7,3 %,
výtěžnost 87,2 – 102,5 %.
Fluorescenční imunoanalýza MEIA rovněž umožňuje stanovení IgE s mezidenní reprodukovatelností 5,2 – 6,6 %.
Chemiluminiscenční
stanovení je založeno na sendvičové imunochemické reakci.
Imunoglobulin
E se v prostředí pufrovaného roztoku jedním epitopem váže na monoklonální myší protilátku
imobilizovanou na polystyrénové kuličce a druhým epitopem reaguje s
polyklonální kozí protilátkou konjugovanou s alkalickou fosfatázou. Reakce
probíhá 30 min při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odstředěním a
promytí se přidá substrát adamantyldioxetanfenylfosfát, který hydrolyzuje
stykem s alkalickou fosfatázou za vzniku nestabilního meziproduktu. Ten se
ihned rozpadá za vzniku záření, které se detekuje luminometrem. Intenzita
záření je přímo úměrná koncentraci celkového IgE ve vyšetřovaném vzorku.
Linearita do 2000 kIU/l, detekční limit: 1,0 kIU/l (2 SD), citlivost: 1,0 kIU/l
(CV £ 20 %),
výtěžnost: 90 - 119 %.
Pro
nefelometrii byl detekční limit: 125 kIU/l, přesnost 4,8 – 8,2 %, celková preciznost 3,2 – 24,4 %. Pomocí kinetické turbidimetrie na
automatickém analyzátoru lze dosáhnout podstatně lepších výsledků: detekční
limit: 5 kIU/l, preciznost
v sérii ≤ 7,0 %, celková preciznost ≤ 7,5 %.
Referenčním materiálem je od
roku 2008 WHO Reference Reagent Serum Immunoglobulin E (IgE) Human NIBSC 75/502
z National Institute for Biological Standards and Control, který byl
připraven s nejistotou 0,31 %.
Tolerační
rozmezí EKK je 25 %.
Interference
Výsledky stanovení imunoglobulinu E snižují:
paraproteiny IgA nebo IgG, tryptofan, aj.
Výsledky
stanovení imunoglobulinu E zvyšují: ambrózie, citronan, EDTA, heparin, IgG,
interferon-γ, interleukin-4, kouření, oxalát, aj.
Další informace
Petr Štern, 2011-03-02