Stanovení IgG3
Synonyma
Imunoglobulin G3, IGHG3
Preanalytická fáze
Stanovení se provádí v obvykle v séru, nebo plazmě
(antikoagulant EDTA, heparinát lithný).
Vzorky lze zamrazit pokud je to nevyhnutné pouze jednou. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při
doporučené teplotě 4°C.
Stabilita: 18 – 26 °C 1 den, 2 – 8 °C 7 dní, -20° C 3
měsíce.
Stanovení ruší
lipémie, bilirubinémie a hemolýza.
Poznámky k analytické metodě
Stanovení podtříd IgG se provádí imunochemicky. Komerčně jsou dostupné soupravy pro radiální
imunodifuzi, ELISA, nefelometrii a turbidimetrii.
Z imunochemických
metod se nejvíce používá nefelometrie nebo turbidimetrie (radiální imunodifuze
je již zastaralá). Reprodukovatelnost nefelometrické detekce CV v sérii
2,74 – 3,49 %, mezi sériemi 2,38 – 4,41; turbidimetrické metody CV v sérii
0,9 – 1,6 %, mezi sériemi 1,5 – 2,4 %.
Stanovení IgG3 lze
provádět také sendvičovou soupravou ELISA na mikrotitračních destičkách.
Jako marker druhé protilátky se používá křenová peroxidáza, substrátem je ABTS
(2,2´-azino-bis(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonát)
a peroxid vodíku. Fotometrie se provádí
při 405 nm. Reprodukovatelnost CV v
sérii 4 %, mezi sériemi 7 %.
Podtřídy imunoglobulinu G byly analyzovány v
referenčním materiálu CRM 470 v roce 2003; neoficiální výsledky byly
publikované v Clinical Chemistry.
Interference
V roce 2010
nejsou popsány.
Další
informace
Petr Štern, 2011-03-02