Stanovení IgG2
Synonyma
Imunoglobulin G2, IGHG2
Preanalytická
fáze
Stanovení se provádí v obvykle
v séru, nebo plazmě (antikoagulant EDTA, heparinát lithný). Vzorky lze zamrazit pokud je to nevyhnutné
pouze jednou. Maximální čas od získání do zpracování vzorku
je 1 den při doporučené teplotě 4°C.
Stabilita: 18 – 26 °C 1 den, 2
– 8 °C 7 dní, -20° C 3 měsíce.
Stanovení ruší lipémie, bilirubinémie a hemolýza.
Poznámky k
analytické metodě
Stanovení podtříd IgG se provádí imunochemicky. Komerčně jsou dostupné soupravy pro radiální imunodifuzi, ELISA,
nefelometrii a turbidimetrii.
Z imunochemických metod se nejvíce používá nefelometrie nebo
turbidimetrie (radiální imunodifuze je již zastaralá). Reprodukovatelnost
nefelometrické detekce CV v sérii 2,16 – 8,19 %, mezi sériemi 2,43 – 6,84;
turbidimetrické metody CV v sérii 1,1 – 1,5 %, mezi sériemi 1,1 – 1,3 %.
Stanovení IgG2 lze provádět také sendvičovou soupravou ELISA
na mikrotitračních destičkách. Jako marker druhé protilátky se používá
křenová peroxidáza, substrátem je ABTS (2,2'-azino-bis(3-etylbenzthiazolin-6-sulfonát)
a peroxid vodíku. Fotometrie se provádí
při 405 nm. Reprodukovatelnost CV v
sérii 3 %, mezi sériemi 2 %.
Podtřídy imunoglobulinu G byly analyzovány v
referenčním materiálu CRM 470 v roce 2003; neoficiální výsledky byly
publikované v Clinical Chemistry.
Interference
V roce 2010 nejsou popsány.
Další informace
Petr Štern, 2011-03-02