Stanovení gama-glutamyltransferázy (GGT)

SZAAY

Stanovení aktivity γ-glutamyltransferázy

 

Synonyma

(5-L-glutamyl)-peptid:aminokyselina 5-glutamyltransferasa, EC 2.3.2.2;

GGT; γ-GT; L-glutamyltransferasa; L-γ-glutamyltransferasa;

γ-GPT; γ-glutamylpeptidyltransferasa;

γ-GTP; glutamyltranspeptidasa; α-glutamyltranspeptidasa; γ-glutamyltranspeptidasa; γ-glutamyltranspeptidasa; L-γ-glutamyltranspeptidasa.

 

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. Prof. Kodíček uvádí celý název jako jedno slovo, v anglickém názvosloví EC je kmenový základ někdy (např. transferase) spojený s názvem přenášené skupiny, jindy ale (např. transpeptidase) může být samostatně.

 

Preanalytická fáze

Stabilita 20 až 25 °C 3 dny (sérum), 3 dny (plazma – nepoužívat jiné antikoagulans než heparinát lithný), 4 až 8 °C 7 dní, –20 °C alespoň 2 měsíce. Nicméně EDTA při stanovení v plazmě neruší, protože doporučená metoda nepoužívá hořečnaté ionty, které by mohly být maskovány uvedeným chelátem. Stanovení ruší fluorid sodný, oxalát a citran, které při koncentraci 1 g/l inhibují aktivitu GGT přibližně o 15 %. Také lipémie a ikterus mohou aktivitu GGT snižovat.

Jedinci s nadváhou ≥ 30 % vykazují zvýšenou katalytickou koncentraci GGT.

Ruší silná hemolýza. Slabá hemolýza nezpůsobuje znatelnou změnu měřené aktivity GGT.

 

Popis metody

γ-Glutamyltransferáza, EC 2.3.2.2 katalyzuje přenos γ-glutamylové skupiny z peptidů (glutation) na jiné peptidy nebo L-aminokyseliny (vnější transpeptidace), jiné molekuly substrátu (vnitřní transpeptidace) nebo vody (hydrolýza).

Poločas vymizení: 4,1 dne.

Je známo nejméně 11 izoenzymů, které se ale separátně nestanovují a jejich význam není dostatečně objasněn.

 

GGT1

   L-γ-glutamyl-                  glycylglycin                           3-karboxy-                glutamyl-

3-karboxy-4-nitroanilid                                                    4-nitroanilin              glycylglycin

     

Doporučená metoda IRMM/IFCC – 452 používá karboxylovaný substrát, který je mnohem rozpustnější než původně navržený L-γ-glutamyl-4-nitroanilid. Karboxylovaný substrát je možné nechat samovolně hydrolyzovat i bez přítomnosti peptidu. Vzniká stejný barevný produkt (3-karboxy-4-nitroanilin) a kyselina glutamová.

Původní metoda (substrát L-γ-glutamyl-4-nitroanilid) měla dvě verze dle doporučení Americké resp. Skandinávské společnosti klinické chemie. Metody se lišily použitým pufrem (2-amino-2-metylpropan-1,3-diol, resp. Tris-HCl), pracovním pH (8,6, resp. 7,6) a koncentrací glycylglycinu (50, resp. 75 mmol/l). Vedle použití 4-nitroanilidu je také popsáno stanovení GGT ve fosfátovém pufru s α-naftylaminem jako substrátem. Fotometrická detekce se provádí kineticky při 405 až 420 nm.

Fluorimetrické stanovení v tris(hydroxymetyl)aminometanovém pufru (optimální pH 8,2) s hydrochloridem dimetylesteru kyseliny N-γ-L-glutamyl-5-aminoizoftalové nebo γ-L-glutamyl-α-naftylamidem jako substrátem. První uvedený substrát je lépe rozpustný a reakce je 10x citlivější. Používaná excitační vlnová délka je 335 nm, emitované záření 435 nm.

 

Doporučená metoda A

donor skupiny: (γ-glutamyl)-3-karboxy-4-nitroanilid  8,4 mmol/l

akceptor skupiny: glycylglycin 190 mmol/l

pufr: Tris-HCl:  100 mmol/l (pH 8,16)

poměr vzorku a činidla: 1+10,

vlnová délka měření: 410 nm (interferuje silná hemolýza)

 

Roztok substrátu v pufru:

Tris (100 mmol/l), 12,11 g;

glycylglycin (190 mmol/l), 25,10 g;

(γ-L-glutamyl)-3-karboxy-4-nitroanilid (8,4 mmol/l), 2,91 g.

Navážky jsou přidány do přibližně 800 ml destilované vody. Pomocí HCl 1 mol/l je nastaveno pH na 8,16 a roztok doplněn na 1000 ml destilovanou vodou. Jeho stabilita je 2 dny za laboratorní teploty nebo 5 dní při 2° až 8° C.

 

Přístrojové vybavení: spektrofotometr se šíří spektrálního pásu 10 nm, umožňující měření při 410 nm s teplotně stabilizovanou kyvetou (možnost analogového zápisu se doporučuje).

1.     Do 3 ml kyvety dávkovat 2 ml roztoku substrátu v pufru a 0,20 ml séra nebo plazmy.

2.     Smíchat a nechat stát 1 min.

3.     Sledovat změnu absorbance 5 min při 410 nm. Není-li k dispozici zapisovač, sledovat hodnotu každých 20 s.

           

Když molární absorptivita (ε) 2-nitro-5-aminobenzoové  kyseliny (tj.3-karboxy-4-nitroanilinu) je 9500 l/cm.mol, lze vypočítat aktivitu enzymu při délce optické dráhy 10 mm:

 

µkat/l  =  ΔA/min   x   celkový objem/objem vzorku   x   1/ ε   x   106 µmol/mol   x   1/60  

                        

jmenovitě:

ΔA/min    x    2,2/0,2    x    1/9500 (l/mol.cm)    x    106    x     1/60    =     ΔA/min  x  3,86

 

Doporučená metoda B

Složení reakční směsi:

Glycylglycin                                       150 mmol/l

pH (37°C)                                               7,7 ± 0,05

L-g-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilid    6 mmol/l

Objemový poměr vzorku                 0,0909 (odpovídá poměru vzorku a reakční směsi 1:11)

 

Reagenční roztok:

V přibližně 80 ml destilované vody se rozpustí 2,73 g (206,3 mmol/l) glycylglycinu a pomocí roztoku NaOH 2 mol/l se pH při 37 °C nastaví na 7,7.

 

Startovací činidlo:
V přibližně 15 ml destilované vody se rozpustí 0,229 g (33,0 mmol/l) vodného roztoku L-g-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilidu (amonné soli, monohydrátu). Po přelití do 20 ml odměrné baňky se roztok ekvilibruje na 20 °C a doplní destilovanou vodou po kalibrační rysku. Takto připravený roztok je stabilní 1 týden při 2 – 8 °C.

 

Podmínky měření

Teplota                                                                                 37°C ± 0,1°C

Vlnová délka                                                                      410 nm (±1 nm)

Šíře spektrálního pásu (pološířka spektrálního pásu)         ≤ 2 nm

Délka optické dráhy (tloušťka kyvety)                               10 mm ± 0,01 mm

Doba inkubace                                                                   180 s

Délka prodlevy (doba od startu do počátku měření)           60 s

Interval měření                                                                   180 s

Počet měřících bodů                                                           > 6

 

Postup měření:

2,000 ml reagenčního roztoku se vytemperuje na 37°C. Přidá se 0,250 ml vzorku a po důkladném promíchání následuje inkubace 180 s při 37°C. Po přidání 0,500 ml startovacího činidla a důkladném promíchání následuje prodleva 90 s pak měření absorbance po dobu 180 s.

 

Poznámka: Ekvilibrujte pouze odpovídající objem (~0,8 ml) startovacího činidla. Zbývající objem startovacího činidla by měl být skladován při 2  – 8 °C. Protože je také poměrně velká spotřeba vzorku je třeba také ekvilibrovat na teplotu 37 °C adekvátní množství séra.

 

 

Reagenční blank:
Vzorek biologického materiálu je nahrazen stejným objemem 9 g/l (154 mmol/l) NaCl. Hodnota ΔA/min nesmí přesáhnout 0,002/min (doporučení IFCC 0,001/min). Slouží ke korekci hodnoty ΔA/min měřeného vzorku.

 

Blank vzorku:
Startovací činidlo je nahrazeno 9 g/l (154 mmol/l) NaCl. Používá se jen ke kontrole vhodnosti kalibrátorů a kontrolních materiálů s tím, že jeho hodnota musí být < 1 % hodnoty naměřené katalytické koncentrace GGT ve vzorku.

Horní hranice pracovního rozsahu (vyšší mez stanovitelnosti): ΔA/min = 0,2

Způsob ředění při překročení horní hranice (odpovídá přibližně 4,5 µkat/l):
Vzorek musí být naředěn 154 mmol/l NaCl a analýza opakována.

 

Výpočet:

ΔA/min (po korekci na reagenční blank) x F = GGT ve zvolených jednotkách

(kde faktor F = 22,538 je pro výpočet v µkat/l; odvozeno z hodnoty e410 = 796 m2/mol pro 5-amino-2-nitrobenzoát).

 

Intraindividuální biologická variace 15 %, teoretický toleranční limit 22 %. Toleranční limit EHK: 20 %.

 

 

Poznámky k analytické metodě

Nečistoty ze syntézy L-γ-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilidu (přípustná kontaminace je 0,5 %) nebo glycylglycinu (přípustná kontaminace je 0,1 %) mohou inhibovat analytické stanovení katalytické koncentrace GGT. Nekarboxylovaný substrát je sice o 19 % citlivější než karboxylovaný, ale vzhledem ke své omezené rozpustnosti je nutné používat přesycený roztok, který je stabilní jen po několik hodin. Dobře rozpustný L-γ-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilid nepodléhá hydrolýze. Při jeho koncentraci 10 až 12 mmol/l nedochází k inhibici enzymové reakce. Používané substráty jsou bezbarvé a sleduje se vzrůst absorbance po odbourání glutamylové skupiny pomocí GGT.

Maximální aktivity GGT je dosaženo za těchto podmínek: pH 7,8 až 8,5; glycylglycin 129 až 250 mmol/l; γ-L-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilid 6,6 až 10,2 mmol/l; poměr sérum-činidlo 1:11; pufr Tris-HCl 100 mmol/l.

Při použití delší vlnové délky měření ( > 410 nm) se snižuje absorbance blanku.

 

Doporučená metoda ať už v jednočinidlové (A) nebo dvoučinidlové (B) variantě je v plném rozsahu obtížně aplikovatelná zvláště u rychlých analyzátorů s velmi malým měřícím objemem. Současné citlivé analyzátory dovolují zkrátit měření ze 3 min na 1 min a tím zkrátit celkový čas na 5,5 min, což je akceptovatelné i pro rychlé analyzátory.

Doporučená délka optické dráhy kyvetou je 10 mm, některé analyzátory mají jen 7 mm. S tím se nedá nic dělat, ale je třeba si uvědomit, že citlivost měření se snižuje asi o jednu třetinu.

Poměr vzorku a reakční směsi 1:11, takže použijete-li sumárně 150 µl činidel je třeba dávkovat 15 µl vzorku. Doporučená metoda IFCC uvádí jako vzorek pouze sérum. Linearita metody je za těchto podmínek přibližně do 4,5 µkat/l.

Extrémně levné soupravy indikují nekvalitní γ-L-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilid. Specifickým inhibitorem je fluorid sodný, který ruší zejména v soupravách používajících Mg2+ aktivátory (v doporučených metodách A a B tyto aktivátory nejsou), kdy vzniká sraženina fluoridu hořečnatého.

Lipémie do 22,8 mmol/l triacylglyceridů neruší.

Certifikovaný referenční materiál není zatím dostupný.

 

Interference

Žlučové kyseliny snižují aktivitu GGT a rovněž tak následující látky: azatioprin, klofibrát, konjugované estrogeny, metotrexát, ursodiol aj.

Orální kontraceptiva zvyšují aktivitu GGT o 20% a zvláště velký vzrůst katalytické koncentrace GGT byl pozorován u antikonvulziv jako je fenytoin nebo fenobarbital a to na čtyřnásobek u dětí a dvojnásobek u dospělých. Zvýšená aktivita je také vyvolána následujícími látkami: acetaminofen (někdy je toxický i v nízkých dávkách), aminoglutetimid, awelysin, difenylhydantoin, esterifikované estrogeny, etanol, fenotiazin, interferon α-n3, karbamazepin, medroxyprogesteron, sodanton, spasmoveralgin, streptokináza, kyselina valproová aj.

 

 

Další informace

Principy analytických postupů

Postupy pro hodnocení aktivit enzymů

Postupy pro hodnocení koncentrací proteinů

 

 

 

Petr Štern, 2009-11-03