Účinky cytokinů jsou
Aktivitu cytokinů lze rozdělit do pěti větších okruhů, jejich jednotlivé
účinky jsou však velmi mnohotvárné a podrobněji jsou probrány u jednotlivých
cytokinů:
Účinek jednotlivého cytokinu je poměrně obtížné definovat, protože
působí společně s jinými cytokiny nebo dalšími molekulami, a to jak
synergicky tak antagonisticky. Cytokiny obvykle iniciují kaskádu produkce
dalších cytokinů, v které následující cytokin může ovlivnit předcházející.
Cytokiny sice nemají samy antigenovou specifitu, ale cytokinové receptory,
které jsou exprimovány na povrchu buněk aktivovaných antigenem, realizují antigen-specifickou
imunitní odpověď. Cytokiny secernované primárně z leukocytů stimulují
humorální a buněčnou imunitní odpověď, stejnou jako po aktivaci fagocytů
antigenem. Cytokiny jsou většinou produkovány jen po velmi krátkou dobu po
stimulaci buňky např. při imunitní nebo zánětlivé odpovědi.
Účinek cytokinů
typu Th1
Po iniciální stimulaci Th0 lymfocytů (helper) buňkami prezentujícími
antigen, je secernován IL-2. IL-2 interakcí se svým vysoce afinitním receptorem
podporuje klonální expanzi efektorových T lymfocytů aktivovaných antigenem.
IL-12 stimuluje vývoj Th1 buněk a tvorbu Th1 lymfocytů secernujících IFN-g. IL-12 je zřejmě supresorem produkce IgE navozené IL-4. IFN-g kontroluje třídy protilátek tvořených B lymfocyty, snižuje expresi
antigenového komplexu MHC I. a II. třídy a zvyšuje účinnost eliminace
intracelulárních parazitů pomocí makrofágů.
Účinek cytokinů
typu Th2
Sekrece IL-4 Th2 lymfocyty vyvolává v rámci humorální odpovědi
selektivní produkci isotypů imunoglobulinů IgG, IgA a IgE. IL-4 reguluje expresi
povrchových antigenů na B buňkách, což má za následek zvýšení
antigen-prezentující schopnosti B lymfocytů. IL-5 hraje důležitou úlohu jako
eosinofilní hematopoetický růstový faktor. Také modifikuje funkci bazofilů a
navozuje jejich diferenciaci. Má velmi důležitou úlohu při vzniku
přecitlivělosti a jiných chorob sdružených s infiltrací tkání eosinofily. IL-5
také stimuluje B lymfocyty k diferenciaci na buňky secernující imunoglobuliny
(plazmocyty). IL-10 vykonává široké
spektrum aktivit na řadu buněk, a to jak s imunosupresivním tak
imunostimulačním efektem. IL-10 produkovaný Th2 lymfocyty inhibuje produkci
cytokinů, hlavně IFN-g, tvořenými v Th1
buňkách po aktivaci antigenem. Jeho silný protizánětlivý účinek je
zprostředkován ovlivněním supresorových buněk, které se účastní imunitní
odpovědi. IL-13 je pleiotropní cytokin, produkovaný aktivovanými Th2 lymfocyty.
Má pravděpodobně vliv na zvýšení exprese IgE-receptorů a potlačení exprese
komplexu MHC II. třídy, čimž ovlivní morfologii a fenotyp monocytů. Také se
účastní na syntéze IgE v přítomnosti T buněk a přesmyku produkce IgE na
IL-4-dependentního IgG4.
Další informace
Helena Živná,
Pavel Živný