Interleukin 13 (IL-13) je představitel III. rodiny cytokinů. Interleukin 13 je pleiotropní cytokin, který je secernován hlavně jako neglykosylovaný protein o molekulové hmotnosti 10-12 kDa a obsahuje 132 aminokyselin. U lidí je jeho gen uložen na 5 chromosomu (5q23-31), v místě kódování cytokinů IL-3, IL-4, IL-5 a GM-CSF. Strukturně i funkčně je homologem IL-4. Je produkovaný aktivovanými lymfocyty T (více CD4+ a méně CD8+).

IL-13 ovlivňuje funkce fagocytujících makrofágů a velkých granulárních lymfocytů, navozuje proliferaci B lymfocytů expresí CD23 znaku na jejich povrchu, stimuluje produkci IgG a také přesmyk k produkci IgE. Zvyšuje expresi povrchových znaků II. třídy, CD23, a dalších znaků (CD11b, CD11c, CD18, CD29 a CD49e).

Je účinným modulátorem aktivity monocytů a buněk B, ale nemá přímý účinek na buňky T (na rozdíl od IL-4). IL-13 inhibuje produkci cytokinů IL-1, IL-6, TNF-a a IL-8 aktivovanými makrofágy, ale naopak zvyšuje produkci TNF-g u NK buněk. IL-13 přispívá společně s IL-4 a IL-10 k imunitní odpovědi typu Th2. Stimuluje produkci IgG₄ a IgE v buňkách B. Vzhledem k tomu, že produkce IL-13 dlouhodobě přetrvává po aktivaci T lymfocytů, předpokládá se významná role v regulaci produkce IgE u alergických a parazitárních onemocnění, kdy produkce IL-4 již byla inhibována nebo nebyla vůbec spuštěna. V buněčné kultuře inhibuje replikaci viru HIV-1, představuje tedy perspektivní cytokin k budoucí léčbě infekce HIV.

Sledování změn IL-13 je významné u atopií, při sepsi a revmatoidní artritidě, kdy koncentrace IL-13 neklesá (na rozdíl od IL-4).

Další informace

Cytokiny

Helena Živná, Pavel Živný