Interleukin 10
(IL-10), Cytokine synthesis inhibitory factor (CSIF) je představitel
tzv. unikátní rodiny cytokinů. Interleukin 10 je pleiotropní cytokin, který se
uplatňuje jako důležitý regulátor funkcí lymfoidních a myeloidních buněk. Gen
pro IL-10 je uložen na chromosomu 1. IL-10 má molekulovou hmotnost 18,5 kDa
(160 aminokyselin). Na podkladě primární struktury je členem rodiny cytokinů
obahující strukturu a-helixu.
V roztoku se vyskytuje jako homodimer s molekulovou hmotností 39
kDa.
U člověka jsou zdrojem IL-10 CD4+ lymfocyty, klony T buněk, thymocyty, B
lymfocyty, B buněčné lymfomy, monocyty aktivované LPS, makrofágy, žírné buňky a
keratinocyty. U myší je zdrojem populace Th0 a Th2 lymfocytů, thymocytů, B
buněk, B buněčných lymfomů, makrofágů, žírných buněk a keratinocytů.
IL-10 stimuluje růst kmenových buněk, žírných buněk a thymocytů. Zvyšuje
cytotoxicitu T buněk a spolupodílí se na diferenciaci B buněk a jejich sekreci
Ig. IL-10 může blokovat syntézu ostatních cytokinů a některých přídatných
funkcí makrofágů. IL-10 je významný supresor efektorových funkcí monocytů a
makrofágů, T lymfocytů a NK buněk. Lidský a myší IL-10 má sekvenční
podobnost 73 %. Nicméně lidský IL-10
ovlivňuje jak lidské tak i myší cílové buňky, zatímco myší IL-10 má pouze
druhově specifické aktivity.
IL-10 bývá zvýšen u parazitárních infekcí (Schistosoma mansoni,
Leishmania, Toxoplasma gondii, Trypanosoma). Je detekován u infekcí
mykobakteriemi (M. leprae, M. tuberculosis, M. avium). Imunosupresivní
vlastnosti cytokinů se nabízejí ke klinickému využití: např. zábrana rejekce
transplantovaného orgánu, útlum zánětlivé aktivity.
Receptor pro IL-10 je tvořen dvěma podjednotkami, IL-10 Ra a IL-10 Rb. Obě podjednotky
patří do cytokinové receptorové rodiny typu II.
Další informace
Helena Živná, Pavel Živný