IL-12 je především produkován aktivovanými makrofágy, B lymfocyty a
dalšími buňkami prezentujícími antigen. Působí na regulaci buněčně
zprostředkované imunity, především k podpoře růstu Th1 lymfocytů. Indukuje
cytolytickou aktivitu T lymfocytů a NK buněk hlavně stimulací produkce IFN-g, který pak dále stimuluje produkci cytokinu IL-12. Touto pozitivní
zpětnou vazbou významně zvyšuje zánětlivou odpověď na infekci. Podpora
vyzrávání naivních T lymfocytů k lymfocytům subpopulace Th1 naznačuje
možný význam IL-12 v protinádorové terapii.
Zvýšené koncentrace IL-12 v plazmě bývají také u neurologických
onemocnění, autismu, roztroušené sklerózy mozkomíšní, autoimunitních chorob,
chronických zánětlivých procesů (osteoartróz, revmatoidní artritidy,
séronegativní spondylartropatie, Sjogrenova syndromu, aterosklerózy. Změny jsou
též nalézány u bakteriálních a virových onemocnění, obstrukční žloutenky,
septického šoku, infekce Mycobaterium tuberculosis a HIV infekce.
IL-12 hraje významnou roli v rejekci transplantátu a rozvoji zánětlivých
kožních lézí.
Biologické aktivity IL-12 jsou zprostředkovány přes vysokoafinitní
komplexní receptor, tvořený dvěma podjednotkami IL-12 Rb1 a IL-12 Rb2, přičemž každá
podjednotka samotná váže IL-12 velmi málo. Oba receptory jsou členy
membránových proteinů typu I a vykazují podobu s rodinou gp130/G-CSF
R.
Další informace
Helena Živná, Pavel Živný