Hypoxie je pojem označující nedostatek kyslíku v organismu jako celku nebo v jeho jednotlivých částech. Nedostatek kyslíku v krvi označujeme názvem hypoxémie.
Typy hypoxie
Podle příčin a mechanismu vzniku rozeznáváme čtyři typy hypoxie
Jiné dělení příčin hypoxie vychází z orgánové nebo systémové klasifikace
|
Skupina |
Příčiny |
Poznámka |
|
Poruchy dechového centra |
Geneticky podmíněné poruchy |
|
|
Postižení CNS (úrazy, záněty) |
|
|
|
vliv léků |
|
|
|
Plicní onemocnění |
|
Plejáda plicních onemocnění je nad rámec tohoto hesla a není proto zpracována do podrobností. |
|
Poruchy poměru ventilace/perfuze v plicích |
Primární porucha ventilace (atelektázy, obrna n. frenicus, pneumonie, astma, chronická obstrukční choroba bronchopulmonální, edém plic, plicní fibróza) |
|
|
Primární porucha perfuze (ARDS, plicní zkraty, plicní embolizace) |
|
|
|
Obezita |
Pickwickův syndrom Syndrom obtrukční spánkové apnoe (OSA) |
kombinace centrální poruchy a mechanické poruchy se spánkovými apnoickými pauzami |
|
Nedostatek efektivního hemoglobinu |
Anemie |
|
|
Výskyt dyshemoglobinů (karbonylhemoglobin, methemoglobin, sulfhemoglobin) |
|
|
|
Hemoglobinopatie (hemoglobin Seattle) |
snížená vazebná afinita Hb pro kyslík |
|
|
Posun disociační křivky hemoglobinu |
Posun doleva (snížení extrakce kyslíku ve tkáních) |
karbonylhemoglobin, methemoglobin, alkalémie, hypotermie, nedostatek 2,3-bisfosfoglycerátu |
|
Snížený gradient kyslíku |
Pobyt ve vysoké výšce |
|
|
Snížená perfúze tkání |
Srdeční selhání |
|
|
Hypertyreóza |
|
|
|
Redistribuce průtoku |
|
Důsledky hypoxie
Hypoxie ovlivňuje především tyto procesy:
Mechanismy poškození nervových buněk hypoxií jsou zejména:
Jednotlivé tkáně mají různou toleranci anoxie. Mozková kůra je schopna tolerovat anoxii méně než jednu minutu, srdeční sval pět minut, játra a ledviny maximálně deset minut a kosterní sval nejvíce dvě hodiny.
Klinické nálezy
Hypoxická hypoxie
V klinickém obraze dominují dechové obtíže, cyanóza, třes, koma. Laboratorně zaznamenáme pokles pO2, v pokročilých stadiích pak vzestup paCO2, pokles saturace hemoglobinu kyslíkem a vzestup koncentrace laktátu.
Anemická hypoxie
Při anémii v klinickém obrazu dominuje dušnost, snížená výkonnost, bolesti hlavy, palpitace, poruchy spánku, intolerance chladu, angina pectoris. Další klinické nálezy se liší dle typu anémie: zpravidla bledost spojivek, nehtového lůžka a dlaňových rýh, tachykardie, systolický šelest, u hemolytické anémie žloutenka a splenomegalie. Základní laboratorní diagnostika vychází ze stanovení krevního obrazu s diferenciálním rozpočtem včetně trombocytů a retikulocytů. Postupy při pátrání po příčině anémie jsou detailně popsány v příslušných kapitolách. Při otravě oxidem uhelnatým mívá pacient poruchy vidění, dušnost, závratě, nevolnost, poruchy vědomí, růžové zbarvení kůže, v pokročilejších stadiích bezvědomí, křeče, útlum dechu, srdeční selhání a příznaky edému mozku.
Stagnační hypoxie
Nejčastější příčinou stagnační hypoxie je šok, což je selhání krevního oběhu s kritickým snížením orgánové perfúze a následným hypoxická-metabolickým poškozením buněčných funkcí. Klinické nálezy jsou: různý stupeň poruchy vědomí, tachykardie, pokles systolického krevního tlaku pod 12 kPa (90 mmHg), studeně zpocené, bledě cyanotické končetiny, periferní cyanóza, hyperventilace, oligurie. Laboratorní vyšetření bývá zaměřeno jednak na zjištění stupně hypoxie a související poruchy acidobazické rovnováhy a dále na zjištění příčiny šokového stavu. Je nutno vyšetřit hodnoty pH a krevních plynů, krevní obraz, mineralogram, koncentrace laktátu k posouzení stupně poruchy orgánové perfúze, dále saturaci hemoglobinu kyslíkem, kalkulovat obsah kyslíku v krvi. Další laboratorní a pomocná vyšetření jsou zaměřena na odhalení příčiny šokového stavu.
Histotoxická hypoxie
Klinický nález u histotoxické hypoxie bývá různý v závislosti na druhu otravy. U otravy kyanidy bývají pocity dušení, centrální křeče, velmi rychle dochází ke smrti.
Léčení hypoxie
Obecně platí, že zajištění adekvátní ventilace je samozřejmou podmínkou účinné terapie jakékoliv poruchy kyslíkového transportu a poruch tkáňové perfúze. Konkrétní léčebný postup vychází vždy z příčiny, která způsobila hypoxii. Je tedy nutno u hypoxické hypoxie odstranit příčinu hypoventilace, nebo, je-li to možné, odstranit příčinu alveolo-arteriálního bloku přestupu kyslíku. Při anémii je nutná normalizace koncentrace hemoglobinu a tím i transportní kapacity krve pro kyslík, při šoku je nutná terapie jeho příčiny, u otrav podání antidota a podobně.
Další informace
Ivan Herold, Vladimír Palička, Pavel Živný (2008-08-11)