Prerenální proteinurie (proteinurie z
"přetékání", owerflow proteinuria) vznikají při vysokých
plasmatických koncentracích bílkovin, které i za fyziologických okolností mohou
snadno procházet do ultrafiltrátu. Jak glomerulární permeabilita, tak i tubulární
resorpce bílkovin nemusí být u prerenálních proteinurií porušeny. Dosti často
však dochází v průběhu onemocnění s prerenální proteinurií k sekundárním změnám
glomerulární stěny a ke kompetitivní inhibici resorpce bílkovin v tubulech s
následným vznikem průvodní glomerulotubulární proteinurie. Výrazné prerenální
proteinurie vznikají při intenzivní produkci BJB u monoklonálních gamapatií,
při hyperlysozymémii u myelomonocytárních hemoblastos, při intravaskulární
hemolýze a při rabdomyolýze. Podíl jiných plasmatických bílkovin je u
prerenálních proteinurií, zvláště na začátku onemocnění, malý (méně než 30 %
při proteinurii větší než 300 mg/d). Velmi časté, kvantitativně nevýrazné a
klinicky nedoceněné jsou prerenální proteinurie u akutních zánětlivých a
nekrotizujících onemocnění.
Prerenální proteinurie při zánětech a tkáňových
nekrózách
V praxi nejčastější proteinurií je zvýšená exkrece blíže
nedefinovaných peptidů v průběhu akutních zánětlivých a nekrotických procesů. V
určité míře se zřejmě jedná o degradační produkty postižených tkání. Na těchto
proteinuriích se mohou v určité míře podílet i zvýšená exkrece některých
nízkomolekulárních bílkovin ze skupiny tzv. reaktantů akutní fáze (orosomukoid,
především však alfa-2Zn-glykoprotein a alfa-2HS-glykoprotein aj.). Proteinurie
tohoto charakteru jsou často jen krátkodobé, vázané na začátek nebo akutní
exacerbaci základního onemocnění, denní ztráty se pohybují jen kolem 1 g/d,
často méně. Pro stanovení diagnózy a sledování průběhu vyvolávajícího
onemocnění mívají obvykle jen malý význam, jiné nespecifické symptomy akutní
zátěže (leukocytóza, hyperpyrexie, zvýšená sedimentace erytrocytů aj. ) jsou k
těmto účelům zpravidla vhodnější. Lze však předpokládat, že s použitím metod s
vysokou rozlišovací schopností, např. kombinace dvourozměrné isoelektrické
fokusace s elektroforézou, umožní v budoucnosti dokonalejší interpretaci i
těchto proteinurií.
Další informace
Miroslav Engliš
.