Syndrom deficitu extracelulární tekutiny (ECT) bez změn osmolality se vyskytuje u všech poruch, při
kterých se vyskytují ztráty IST nebo PV. Kromě krvácení a ztrát tekutin ranými
plochami a při popáleninách jsou zvláště riskantní ztráty těch tekutin gastrointestinálního
traktu, které svým složením připomínají plazmu (žluč, pankreatická tekutina a
další, uvedené dále v tabulce Iontové složení vybraných tělesných
tekutin). Sérová natrémie je v mezích, je snížení zásoby Na+ i vody
v ECT. Situace je typická rychlým rozvojem klinických příznaků ze
ztráty extracelulární tekutiny, protože
vzhledem k izoosmolalitě ECT a ICT nejsou možné žádné přesuny vody
z intracelulárního prostoru, které by ztrátu ECT korigovaly. Původně
intaktní ledviny jeví známky prerenálního selhávání, v další fázi však
ledviny (i další orgány) při hypoperfúzi selhávají. Stav vyžaduje energický
přívod izotonických solných roztoků.
Další informace
Antonín Jabor, Antonín Kazda