Podstata: Cystinóza je dědičná porucha
metabolismu aminokyseliny cystinu, způsobená poruchou proteinu cystinosinu,
který přenáší cystin přes lysozomální membránu. Volný cystin (nenavázaný na bílkovinu)
se hromadí v 10 až 1000 násobných koncentracích oproti normálu a tvoří krystaly
v lysozomech většiny tkání (ledviny, játra, slezina, oko, kostní dřeň,
lymfatické uzliny), které různou měrou poškozuje.
Dědičnost: autozomálně recesivní
Chromozomální lokalizace: 17p13
Výskyt: vzácný, v ČR byla cystinóza zachycena
Typy: Klinický průběh a míra hromadění cystinu u cystinózy
se liší podle typu onemocnění. Jsou rozlišovány tři podtypy onemocnění:
Infantilní nefropatická cystinóza
Synonyma: Infantile nephropatic cystinosis, Lysozomal cystine
transport protein, defect of cystinosin
McKusick (OMIM): 219800
Adolescentní nefropatická cystinóza
Synonyma: Late-onset or adolescent nephropatic cystinosis,
Intermediate cystinosis
McKusick (OMIM): 219900
Benigní non-nefropatická cystinóza
Synonyma: Benign non-nephropatic cystinosis, Adult
non-nephropathic cystinosis, Ocular non-nephropathic cystinosis
McKusick (OMIM): 219750
Klinický obraz: Hlavním klinickým znakem
cystinózy je renální poškození přibližně ve věku 9 - 10 let. Děti
s cystinózou jsou po narození normální, ale obvykle mezi 6 - 12 měsíci
věku se začínají vyvíjet známky renálního tubulárního Fanconiho syndromu
(dehydratace, acidóza, zvracení, elektrolytická nerovnováha, hypofosfatemická
křivice, zhoršení růstu). Váha bývá proporcionální k výšce. Obvod hlavy a
intelekt nejsou postiženy. Mezi další projevy cystinózy patří fotofobie,
hypothyroidismus, snížená schopnost pocení. Vyvíjí se renální glomerulární
poškození vyžadující dialýzu nebo transplantaci již ve věku 6 - 12 let.
Pokračující hromadění v ostatních tkáních má za následek sítnicovou
slepotu, rohovkové eroze, diabetes mellitus, distální myopatii, obtíže
s polykáním, insuficienci slinivky břišní a primární hypogonadismus ve
věku 13 - 35 let. U prvních dvou typů patří mezi mezi základní laboratorní
známky onemocnění symptomatologie Fanconiho syndromu (hyperfosfáturie,
glukozurie, generalizovaná hyperaminoacidurie), polyurie se ztrátami kalia a
hydrogenkarbonátu s výslednou hypokalémií a metabolickou acidózou. U
třetího typu nejsou příznaky renálního poškození, je přítomno pouze oční
postižení. Heterozygoti pro všechny typy cystinóz jsou klinicky normální.
Diagnostika: Diagnózu lze potvrdit průkazem
zvýšeného obsahu intracelulárního volného cystinu v leukocytech nebo
kultivovaných fibroblastech nebo pomocí očního vyšetření a nálezu krystalů
v rohovce, které se obvykle objevují kolem jednoho roku věku. Cystin
v moči a plazmě není zvýšený.
Prenatální diagnostika: Cystinóza může být
diagnostikována in utero stanovením cystinu v amniocytech nebo choriových
klcích nebo až po narození stanovením cystinu v placentě.
Léčba: Symptomatická léčba cystinózy zahrnuje náhradu
renálních tubulárních ztrát z důvodu Fanconiho syndromu, zejména vody a
solí (fosfát, kalium, bikarbonát), dodání thyroxinu, inzulinu, pankreatických
enzymů a testosteronu deficitním pacientům a symptomatickou léčbu očních
obtíží. Dlouhodobá léčba aminothiol cysteaminem významně snižuje hladinu
cystinu v parenchymu a zlepšuje růst. Po podání cysteaminu dochází
k tvorbě směsného disulfidu cysteamin-cysteinu, který je transportován ven
z lysozomu pomocí lysinového přenašeče. Včasné podání cysteaminu chrání
renální funkci. Cysteaminové oční kapky rozpouští krystaly v rohovce. U
pacientů s cystinózou v konečném stadiu je nezbytná dialýza a
transplantace ledvin. U značného počtu pacientů po transplantaci ledviny došlo
ke zhoršení neurologického stavu.
recenze
Sylvie Šťastná
.