Poměrná
kvantitativní stupnice se ustanovuje sadou měřicích kalibrátorů
(standardů – etalonů). Ty reprezentují při měření známé hodnoty měřené
veličiny. Vlastním objektem měření jsou vzorky o neznámé hodnotě obsahu
(koncentrace). Oba typy vzorků generují v procesu měření příslušné odezvy
a porovnáním odezev standardů a neznámých vzorků zjistíme množství či obsah
neznámých vzorků. Předpokladem účinnosti této stupnice je koherence mezi
odezvami a hodnotami standardů. Číselné hodnoty poměrné kvantitativní stupnice
jsou násobky jednotek a celý proces jejího ustanovení není nic jiného, než
kalibrace měření. Úroveň kalibrace určuje pravdivost
měření. Kalibrace je stále více a častěji realizována
vně zkušebních laboratoří v kalibračních laboratořích (i laboratořích
výrobců) s použitím různých (někdy i referenčních) metod, a to od dodání
kalibrátorů, přes externí kalibraci osobních glukometrů až po dodávání
kalibračních funkcí formou čárových kódů. Propojení zkušebních laboratoří
s kalibračními umožňuje převážně jen realizaci měření, zatímco propojení
kalibračních laboratoří s referenčními umožňuje realizaci návaznosti
měření na jeho jednotky. Detailní informace o
kalibrátorech a kalibračních funkcích dodávaných
výrobci do zkušebních laboratoří a informace o návaznosti těchto kalibrátorů a
kalibračních funkcí na jednotky měření musí být jedním ze základních kamenů
pravdivého měření. V zemích EU platí od června 2000 zákonná norma „In Vitro
Medical Devices“, která říká, že všechny kalibrátory a kontrolní materiály musí
mít návaznost na primární materiály, certifikované referenční materiály (CRM,
SRM® v USA) či referenční materiály (RM), pokud tyto existují! Jinými slovy
řečeno, zkušební laboratoři nelze (lépe řečeno neměl by se) prodávat, dodávat
či poskytovat etalon, kalibrátor či kontrolní materiál, který nevykazuje
návaznost na SI soustavu jednotek, pokud ovšem taková návaznost vůbec existuje.
Poměrná
kvantitativní stupnice se může dělit na stupnici (škálu)
Další informace
Statistické postupy v laboratorní medicíně
Bedřich Friedecký,
Josef Kratochvíla, recenzoval Zdenek Kubíček
.