Kazuistiky a příkladyPříklad

Příklad 029: Aplikace Wetgardových pravidel

BFAAZ

Příklad 029: Aplikace Westgardových pravidel

 

Příklad vztahu mezi kontrolním pravidlem, počtem měření a pravděpodobností falešného zamítnutí vyšetřované série

 

Výběr kontrolních pravidel podléhá matematickým zásadám pravděpodobnosti daným platným předpokladem normálního (Gaussova) rozdělení kontrolních měření. Stručně je význam pravděpodobnostního přístupu k měřením kontrolních vzorků vysvětlen ve třech následujících tabulkách.

 

Pravděpodobnost falešného zamítnutí správného výsledku měření (jednotlivé měření) při užití kontrolního pravidla typu 1z.s

Kontrolní pravidlo

Pravděpodobnost falešného zamítnutí [%]

12s

4,6

12,5s

1,2

13s

0,3

13,5s

0,05

14s

0,01

 

Z tabulky je zřejmé, že pravidla > 3s jsou již dostatečně vhodná pro svoji velmi nízkou pravděpodobnost falešného zamítnutí.

 

Pravděpodobnost falešného zamítnutí správného výsledku měření pro kontrolní pravidlo 12s ve vztahu k počtu provedených kontrolních měření

Počet provedených kontrolních měření

Pravděpodobnost falešného zamítnutí [%]

1

4,6

2

8,9

5

20,8

10

37,2

20

60,6

 

Z tabulky (a rovněž z tabulky následující) je zřetelně vidět, jak dramaticky stoupá pravděpodobnost falešného zamítnutí správného výsledku měření kontrolního vzorku za předpokladu většího počtu měření téhož vzorku nebo při VKK většího počtu analytů (např. automatické analytické systémy).

 

Pravděpodobnost falešného zamítnutí při použití kontrolních pravidel 12,5s a 13s ve vztahu k provedenému počtu kontrolních měření

Počet provedených kontrolních měření

Pravděpodobnost falešného zamítnutí [%]

N

12,5s

13s

1

1,2

0,3

2

2,5

0,6

5

6,0

1,3

10

11,7

2,7

20

22,1

5,3

 

Proto je použití kontrolních pravidel s doporučenou mezí > 3s vhodné i z důvodů zabránění zbytečným „alarmům“ analytického přístroje či systému a zachování jeho dostatečné produktivity. Avšak jak je vidět výše, tato pravidla s doporučenou mezí > 3s mají zároveň i velkou nevýhodu v nízké pravděpodobnosti detekce chyby.

 

Je zapotřebí používat více pravidel současně a zabezpečit:

  • dostatečnou úroveň detekce jak náhodných, tak i systematických chyb
  • dostatečně vysokou pravděpodobnost detekce chyby za současně dostatečně nízké pravděpodobnosti falešného zamítnutí kontrolované série výsledků

 

 

Další informace

Chemometrie

Statistické postupy v lab. medicíně

 

 

Bedřich Friedecký, Josef Kratochvíla, recenzoval Zdenek Kubíček

.