Verifikace (ověření) je proces, který pomocí zkoušení a opatřením objektivních důkazu potvrdí, že požadavky na metodu, postup, systém jsou splněny. Pojem verifikace se tedy shoduje s pojmem validace až na to, že neuvádí specifikaci požadavků podle zamýšleného použití. Řadu dat validace získává laboratoř z dokumentace výrobců, z certifikačních procesů a z vědecko-technické dokumentace. Jde o data, která není nutné a často ani možné regulérně validovat (například zkušební laboratoř nemůže validovat návaznost měření nejen proto, že k tomu obvykle nemá prostředky, ale také proto, že k tomu nemá právo). Přesto je nezbytné, aby veškerá data, přicházející do laboratoře externě, jakkoliv jsou teoreticky nezpochybnitelná, byla v laboratoři experimentálně verifikována, a to vždy, kdy je to možné pomocí nástrojů, které má laboratoř k dispozici. Verifikaci dokumentovaných dat o návaznosti lze například provést v procesu externího hodnocení kvality, verifikaci dat nejistoty a přesnosti v procesu vnitřního řízení jakosti, verifikaci kalibrace porovnáním staré a nové šarže kalibrátoru při jejich výměně.

Rozsah verifikace je dán:

invencí pracovníka,
přístrojovým vybavením a možnostmi pracoviště,
autoverifikačními možnostmi analytické přístrojové instrumentace propojené s výpočetními systémy,
normativními předpisy, například při prověřování kvality u akreditačních procesů.

Autoverifikace je proces zprostředkovaný souborem sofistikovaných počítačových programů, které jsou součástí měřicích systémů a rutinně a kontinuálně prověřují jejich funkčnost. Autoverifikační přístup je velmi novým, ale již rutinně používaným způsobem, aplikovaným špičkovými výrobci u automatických integrovaných měřicích systémů samotného počátku 21. století a bude běžně přicházet do zkušebních laboratoří.

Další informace

Validace

Chemometrie

Statistické postupy v laboratorní medicíně

Bedřich Friedecký, Josef Kratochvíla, recenzoval Zdenek Kubíček