Ataxia teleangiectasia (AT) patří mezi primární imunodeficience, konkrétně mezi syndromy se zvýšenou lomivostí chromozomů. Onemocnění je zajímavé z historického hlediska, neboť první popis pochází od českých lékařů Syllaby a Hennera z r. 1926; další popis je až z r. 1941 od Louis-Barrové. Dědí se autosomálně recesivně a incidence je asi 3 na 106. Kromě imunodeficience je onemocnění charakterizováno zvýšenou náchylností k nádorovým chorobám. Klinicky je postižen mozeček (ataxie) a malé cévy (angiektazie). Typická je zvýšená lomivost chromozómů a neschopnost nápravy těchto zlomů. Projevy imunodeficience jsou variabilní a postihují zejména respirační trakt. V laboratorním imunologickém vyšetření je typický deficit IgA a IgE. Buněčná imunita je postižena v důsledku absence nebo dysfunkce thymu, projevuje se lymfopenií mírného stupně a funkčními poruchami lymfocytů. Pacienti mají snížené zastoupení CD4+ lymfocytů a zvýšené zastoupení lymfocytů T s TCR typu gama/delta. Typické je zvýšení alfa-fetoproteinu a karcinoembryonálního antigenu v séru. Genetické testy spočívají v průkazu radiosenzitivity buněk in vitro a v průkazu chromozomálních aberací.

Genetická podstata tkví v poruše na 11. chromozómu, gen se jmenuje ATM. Protein ATM patří do skupiny fylogeneticky velmi konzervovaných proteinů účastnících se v regulaci buněčného cyklu, zejména při reparaci DNA; interaguje např. s proteinem p53. Porucha tohoto proteinu vysvětluje poruchy ve vývoji T a B lymfocytů (poruchy rekombinace) i zvýšenou tendenci ke spontánním zlomům chromozómů, radiosenzitivitu i zvýšenou tendenci ke vzniku malignit.

Další informace

Jiřina Bartůňková