Patofyziologie alergické reakce - alergická
reakce probíhá ve dvou fázích. Časná fáze se rozvíjí okamžitě a odpovídá
za akutní projevy onemocnění. Ve svých důsledcích tkáně přímo nepoškozuje.
Spouští ji vazba alergenu na IgE navázané na žírné buňky nebo bazofily.
Je zprostředkována uvolněním preformovaných mediátorů alergické reakce i
tvorbou primárních mediátorů de novo z těchto buněk.
Z preformovaných mediátorů se nejvýrazněji uplatňuje histamin a heparin,
aktivací fosfolipázy A2 pak vznikají leukotrieny, prostaglandiny, faktor
aktivující destičky a tromboxany. Tyto látky mají především vazoaktivní a
spazmogenní účinky. Některé z nich, zejména leukotrieny, se zapojují i do
pozdní fáze alergické reakce.
Pozdní fáze nastupuje rovněž velmi záhy, avšak klinicky se
manifestuje až v několikahodinovém intervalu (8 – 12 hodin). V jejím
průběhu se tvoří sekundární mediátory, které jsou prozánětlivé a mají
chemotaktické účinky na eozinofily, trombocyty, neutrofily i lymfocyty.
Atrahované buňky dále produkují cytotoxicky účinné mediátory, např.
eosinofilní kationický protein (ECP), eoinofil-derived
neurotoxin (EDN) a další, zodpovědné často za perzistující, někdy i trvalé
změny postižených tkání.
Další informace
Laboratorní testy v diagnostice
alergických stavů
Jiřina Bartůňková
Eva Vernerová