Hypotalamus je nervová struktura, ležící na spodině mozku, o hmotnosti 5 g. Shluky neuronů tvoří jednotlivá jádra. Představuje jednu funkční jednotku s hypofýzou (která řídí činnost řady dalších žláz s vnitřní sekrecí), ale má i spojení s vyššími centry CNS a zajišťuje tak integraci nervových a humorálních regulací.
Největší část (80 % hmotnosti) tvoří adenohypofýza, pocházející z výchlipky ústní dutiny (Rathkeho výchlipky). Její činnost je řízena regulačními hormony z hypotalamu, které se tvoří v některých jádrech hypotalamu a nervovými vlákny jsou přenášeny do kapilár eminencia mediana. Z těchto kapilár se formují žíly, které odvádějí krev s vyplavenými hypotalamickými hormony do adenohypofýzy (hypofyzární portální systém).
Neurohypofýza je funkčně i embryonálně výchlipkou hypotalamu. Je spojena s hypotalamem hypotalamo-hypofyzárním traktem, tvořeným nervovými vlákny, která přenášejí ze supraoptických a paraventrikulárních jader vasopresin (antidiuretický hormon - ADH) a oxytocin. V neurohypofýze jsou tyto hormony vyplavovány do periferního krevního oběhu.
Buňky adenohypofýzy jsou dobře funkčně a morfologicky charakterizovány:
- nejpočetnější jsou somatotropy tvořící růstový hormon- GH (50 % buněk),
- kortikotropy produkující proopiomelanokortin (POMC) a z něho vznikající peptidy tvoří 15 – 20 % buněk,
- gonadotropy produkují luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH) jsou zastoupeny asi z 10 %.
- zastoupení buněk secernujících prolaktin (PRL) – laktotropů - kolísá podle věku, pohlaví a zejména těhotenství od 9 do 31 %.
- nejméně početné jsou thyreotropy produkující thyreostimulační hormon (TSH).
- i v normální hypofýze jsou přítomny buňky s obsahem jak GH tak PRL (somatomamotropy) a buňky bez produkce hormonů.
Glykoproteinové hormony
- folikulostimulační hormon (FSH),
- luteinizační hormon (LH),
- thyreostimulační hormon (TSH) hypofýzy,
- choriový gonadotropin placenty (hCG),
jsou glykoproteinové hormony, složené s podjednotky alfa o 92 aminokyselinách, společné pro všechny tyto hormony a specifické podjednotky beta o 110 – 147 aminokyselinách. TSH simuluje růst a vaskularizaci štítné žlázy a produkci tyreoidálních hormonů, LH a hCG zvyšují sekreci pohlavních hormonů působením na Leydigovy buňky, respektive ovariální folikuly, prudký vzestup LH vyvolává ovulaci. FSH stimuluje spermatogenezu působením na Sertoliho buňky a zvyšuje množství LH receptorů na Leydigových buňkách a tékálních buňkách. U ženy je nezbytný pro vývoj folikulu.
Další informace
Klinická biochemie hormonálních poruch
Štítná žláza a tyreoidální hormony
Jan Čáp
.