Štítná žláza: struma
Jako struma se označuje zvětšení štítné žlázy nad normální objem.
Dělení strum podle etiologie:
- Prostá struma – způsobená nedostatkem jodu, jinými vlivy prostřední nebo z neznámé příčiny
- Záněty štítné žlázy
- Nádory štítné žlázy
- Autoimunitní postižení
· Jiné známé příčiny (Dyshormonogenetické strumy při
dědičné poruše syntézy hormonů, Amyloidóza štítné žlázy)
Dělení strum podle morfologie
- Difúzní struma
- Nodózní struma – s přítomným jedním, nebo více uzly
Dělení strum podle tyreoidální
funkce
- Eufunkční
- Hyperfunkční
- Hypofunkční
Prostá struma
Nejčastější příčinou je jodový deficit, vyskytuje se ale i
v oblastech s dostatečným zásobením jodidu. Zde se obviňují další
vlivy (kouření, znečištění prostřední), nepochybně byly prokázány vlivy
genetické. Stěžejní při vzniku strumy je zvýšená proliferační aktivita
tyreocytů, způsobená nedostatkem jódu, nebo jinými 
strumigenními
stimuly, případně autoimunitně. Syntéza tyreoidálních hormonů jde ruku
v ruce se zvýšenou produkcí peroxidu vodíku a tvorbou volných radikálů,
které mohou poškodit DNA a zvýšit frekvenci mutací. Mutace vedou ke vzniku
klonů a vyšším růstovým potenciálem, které se nadále zvětšují a vznikají
uzly.
Většina solitárních uzlů je monoklonálních, tj. pochází z jedné buňky, která získala vyšší růstový potenciál – jde o benigní nádor, adenom.
Podle funkční kapacity buněk syntetizovat hormony rozlišujeme uzly
- horké (se zvýšenou a autonomní, tj. na hladině TSH nezávislou, funkcí),
- teplé, které mají stejnou funkční kapacitu jako normální štítná žláza a
- studené, které mají naopak schopnost hormonální tvorby omezenou. Rozlišení je možné a terminologie je odvozena od vyšetření scintigrafického.
V případě horkých uzlů je vysoký růstový a funkční potenciál nejčastěji způsoben mutací receptoru pro TSH, která vede k jeho konstituční aktivaci (je přítomna v 60-70%), případně mutací Gsalfa proteinu (ve 3% případů). Naprostá většina uzlů s těmito mutacemi jsou uzly monoklonální a častěji vznikají v oblastech s jódovým deficitem. V případě folikulárních adenomů lze prokázat mutaci v ras onkogenu až ve 20 % uzlů. U většiny studených uzlů zůstává ale příčina nejasná.
Další informace
Jan Čáp