Anémie – základním
kriteriem je snížení hladiny hemoglobinu Ne vždy bývá tento pokles provázen
i poklesem počtu erytrocytů a
hematokritu. Jakékoliv dělení anemií není přesné, protože morfologické obrazy a
příčiny se vzájemně prolínají a při použití jednoho kriteria je vždy jeden typ
anemie součástí více skupin. Za nejlogičtější lze považovat dělení etiologické,
které řadí anemie do skupin dle jejich příčiny. V klinice se používá všech
dělících kriterií – tedy morfologické (mikrocytární, makrocytární), dle způsobu
zániku erytrocytů (poztrátové, hemolytické či hypoplastické) a etiologické .
Při hodnocení údajů analyzátoru týkajících se erytrocytů máme
k dispozici tyto údaje:
Pro podrobnější popis anemie je nutné upřesnění morfologických nálezů na
erytrocytech:
Nátěr se projíždí pod
mikroskopem meandrovitě. Pro hodnocení je důležitá převaha jednotlivých znaků
(např. mikrocytózu popisujeme tehdy, najdeme-li v nátěru převahu mikrocytů).
Některé útvary (např. schistocyty) vyjadřujeme nejlépe početním zlomkem.
Hodnotí se v zeslabené části nátěru a to nejméně na 10 polí.
Dělení:
1) podle hodnoty MCV (84-98 fl)
2) podle MCHC:
normochromní
(27-32 pg)
hypochromní
(≤ 26 pg)
3) podle příčiny:
krevní ztráty
nedostatečná
tvorba erytrocytů
zkrácení přežívání erytrocytů
Krevní ztráty
·
Anémie
z akutní ztráty krve:
·
Anémie
z chronické ztráty krve:
Anémie
z nedostatečné tvorby erytrocytů
·
poruchy proliferace a
diferenciace krevních buněk
·
poruchy tvorby hemoglobinu (hem, globin)
·
poruchy syntézy DNA (megaloblastové anémie)
Anémie
ze zvýšených ztrát erytrocytů
·
Korpuskulární hemolytické anémie
·
Extrakorpuskulární hemolytické anémie
Další informace:
Laboratorní diagnostika onemocnění
Eva Fenclová,
Ilona Fátorová