Základní farmakokinetické a farmakodynamické
charakteristiky aminoglykosidů jsou společné celé skupině, pochopitelně s odchylkami u
jednotlivých zástupců.
Jedná se
zejména o tyto základní farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti:
·
chemicky
jsou aminoglykosidy kationické, silně polární substance, soli jsou dobře
rozpustné, roztoky jsou stabilní, maximum efektivity je při pH 8,0, při pH pod
5,5 se efekt snižuje
·
špatně
se vstřebávají z trávicího traktu, proto se podávají parenterálně, prakticky
nepronikají do centrálního nervového systému (kromě amikacinu, který přes
zapálené meningy proniká relativně dobře), ale dostávají se do mateřského mléka
a pronikají přes placentu,
·
po
parenterálním podání dosahují maximální koncentrace za 30 - 60 minut,
·
jen
málo se váží na plazmatické proteiny (vazba na albumin 5 - 30 %),
·
mají
podobné distribuční objemy (vzhledem k polaritě nepronikají snadno přes
biologické membrány, z čehož se odvozují podobné distribuční objemy
odpovídající přibližně extracelulárnímu prostoru): amikacin 0,2 l/kg,
gentamicin 0,2 l/kg, jinak obvykle 0,22 - 0,27 (výjimečně 0,30) l/kg,
·
do
buněk savců pronikají velmi omezeně, prostřednictvím aktivního transportu,
který byl popsán jen v buňkách proximálního tubulu a snad buněk Cortiho orgánu vnitřního
ucha, transportní mechanismus je saturovatelný a při intermitentním podávání
může dojít v ledvinách k vyšší akumulaci aminoglykosidu,
·
eliminují
se majoritně glomerulární filtrací, podléhají však také částečné tubulární
reabsorpci,
·
mají
podobný podíl léku vyloučeného do moče v nezměněné formě (jen malá část se
vylučuje žlučí - asi 1%):
|
90% |
|
|
Dibekacin |
90% |
|
80%-90% |
|
|
Kanamycin |
90% |
|
86% |
|
|
Streptomycin |
nad 90% |
|
90% |
·
mají
podobné poločasy eliminace (údaje v hodinách):
|
0,5–3,0 (max. 15) |
|
|
Dibekacin |
0,5–3,0 (max. 15) |
|
0,5–3,0 (max. 15) |
|
|
Kanamycin |
0,5–3,0 (max. 15) |
|
0,5–3,0 (max. 15) |
|
|
0,5–3,0 (max. 15) |
|
|
Streptomycin |
2,0–3,0 |
·
je
poměrně málo údajů o metabolitech
·
vykazují
závislost účinku na koncentraci: účinek aminoglykosidů je závislý na
koncentraci a to zejména v extracelulární tekutině cílové tkáně, za rozhodující
se považuje dosažení přiměřeně vysoké koncentrace při úvodní nárazové dávce
(asi 8 - 10ti násobek MIC, často se ale nevhodně volí opatrný přístup!),
·
vykazují
dlouhý postantibiotický
efekt: tento efekt se prodlužuje tím více, čím vyššího píku je
dosaženo.
Další informace:
Milada Halačová