Terapeutické monitorování farmakoterapie - aminoglykosidy

AJAGD

Aminoglykosidy představují skupinu antibiotik s podobnými fyzikálně chemickými, biologickými a farmakologickými vlastnostmi, která je určena pro léčbu závažných bakteriálních infekcí včetné infekcí způsobených Gram-negativními bakteriemi.

 

Terminologie

Přípona -mycin se používá pro aminoglykosidy produkované aktinomycetami nebo streptomycetami, přípona -micin pro aminoglykosidy produkované mikromonosporami nebo pro semisyntetické preparáty.

 

Obecné údaje

·         Základní charakteristika skupiny

·         Mechanismus účinku

·         Základní spektrum účinku

·         Mechanismus vzniku rezistence

·         Farmakokinetické a farmakodynamické charakteristiky

 

 

Nežádoucí účinky

Vysoké riziko výskytu nežádoucích účinků aminoglykosidů patří mezi hlavní důvody pro terapeutické monitorování sérových koncentrací. Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky aminoglykosidů patří:

 

nefrotoxitita

 

 

8 - 14 %-přechodné laboratorní známky poškození proximálního tubulu, sérový kreatinin se obvykle vůbec nezmění

ototoxicita

 

2 - 8 %

neurotoxicita

výskyt velice vzácný

 

 

Rizikové faktory toxicity aminoglykosidů

 

ototoxicita

 

nefrotoxicita

 

Věk

Věk

Renální insuficience

Renální insuficience

Dlouhodobě zvýšené údolní koncentrace

Dlouhodobě zvýšené údolní koncentrace

Vysoké píkové koncentrace

Vysoké píkové koncentrace

Celková denní dávka

Celková denní dávka

Kumulativní dávka

Kumulativní dávka

Současné podávání potenciálně ototoxických preparátů

Současné podávání potenciálně nefrotoxických preparátů

dialýza

hypovolémie

Délka trvání terapie (> 10 - 18 dní)

Délka trvání terapie (> 7 dní)

Předchozí expozice aminoglykosidy

Sepse

Průměrná denní dávka

Celková aplikovaná dávka

 

Riziko nefrotoxicity zvyšují souběžně podávané potenciálně nefrotoxické látky:

Amphotericin B, blokátory kalciového vstupu, cefalosporiny, cisplatina, cyklosporin, NSAID, některé radiokontrastní látky, vankomycin.

 

 

Indikace k monitorování terapie

 

Význam monitorování terapie aminoglykosidy byl doložen řadou studií, ve kterých se prokazovalo při řádně prováděné farmakokinetické podpoře dávkování zkrácení doby hospitalizace i doby podávání aminoglykosidů, kratší čas pro odstranění febrilií, snížení nákladů na pobyt nemocných a překvapivě i menší počet nutných změn dávkování aminoglykosidů a nižší počet odběrů krve na vyšetření lékových koncentrací.

 

Indikace rutinního farmakokinetického monitorování aminoglykosidů u pacientů

 

starších 60 let

 

novorozenců (s gestačním věkem pod 32 týdnů nebo pod 1500 g)

 

při předpokládané léčbě delší než 3 dny

 

s nově zjištěnou nebo rychle se rozvíjející poruchou renálních funkcí

u nemocných s doloženým postižením ledvin

 

s většími přesuny tekutin (stavy po operaci, u polytraumat, při pankreatitidě, anasarce, po porodu, při sepsi a při popáleninách), kdy se může měnit (zvyšovat) objem extracelulárního prostoru a tím se také zvyšuje distribuční objem na 0,3 - 0,5 l/kg, distribuční objem

 

s malnutricí, Hodgkinovým lymfomem - zvýšení Vd

 

s neutropenií, imunodeficitem

 

trpících cystickou fibrózou

 

s osteomyelitidami

 

s intraabdominální sepsí (doložené nebo jen suspektní) nebo urosepsí

 

po úrazech hlavy

 

 

Z biochemického hlediska je jasnou indikací k monitorování aminoglykosidů zjištění tzv. overlow osmotické diurézy, pro kterou je charakteristické zvýšení osmolálního produktu (součin clearance kreatininu a sérové osmolality, obvykle nad 0.69 mmol/s). Pro overflow osmotickou diurézu jsou typické zvýšené renální ztráty aminoglykosidů (ale také např. digoxinu a jiných nízkomolekulárních látek včetně aminokyselin) s nutností úpravy dávkování.

 

Farmakokinetické monitorování léčby aminoglykosidy by se mělo uvážit, ale neprovádí se zcela rutinně u nemocných:

mladých, s dobrými renálními funkcemi, u nichž je Gram-negativní infekce možná, ale nikoli pravděpodobná

starších se stabilizovanými renálními funkcemi, u nichž je Gram-negativní infekce možná, ale nikoli vysoce pravděpodobná a, zejména do získání výsledků kultivace

u dětí (nikoli však novorozenců) bez cystické fibrózy a při použití běžných terapeutických dávek u nichž se nepředpokládá léčba delší než 3 dny

 

 

 


Farmakokinetické monitorování se naopak obvykle neprovádí u nemocných:

s běžnými infekcemi močových cest při podání jednou denně

 

u léčby plánované na dobu kratší než 3 dny

 

 

 

Schémata podávání

 

Terapie aminoglykosidy má při zachovaných renálních funkcích dvě odlišná schémata:

frakcionované podávání

 

"klasické" podání, kdy je lék aplikován v intervalu kratším než 24 hodin (6, 8, 12 hodin),

aplikace 1x za 24 hodin

 

způsob aplikace, který v řadě indikací nahradil původně používané frakcionované podávání

jiné režimy podávání

 

při postižení ledvin se vždy postupuje individuálně s výpočtem vhodné dávky a aplikačního intervalu podle výsledků monitorování koncentrací léku, predikce dávky např. jen podle hmotnosti nemocného je nemožná, řešením jsou jedině farmakokinetické výpočty ve dvoukompartmentovém (v krajním případě jednokompartmentovém) modelu.

 

 

Alternativou k aplikaci jedenkrát denně je postup, kdy se podá jediná vysoká dávka aminoglykosidů a následuje dlouhodobá léčba beta-laktamovými antibiotiky.

 

Běžné udržovací dávky aminoglykosidů (mg/kg za den) pro oba způsoby podání:

Amikacin

10 – 20

Gentamicin

4 –8

Netilmicin

4 –8

Tobramycin

4 –8

Streptomycin

15 –25

Isepamicin

 

 

 

Alterovaná farmakokinetika aminoglykosidů

 

Mezi patofyziologické stavy, které mohou ovlivnit farmakokinetiku aminoglykosidů patří:

alterace renálních funkcí

u pacientů s alterovanými renálními funkcemi dochází ke zpomalení eliminace a prodloužení t1/2

ascites

u takto postižených pacientů dochází ke zvýšení extracelulárního prostoru a distribuci aminoglykosidu do ascitické tekutiny, pacienti mají vyšší Vd a prodloužen t 1/2 , pro dosažení žádaných peakových koncentrací musí být podávány vyšší dávky a pro dostatečný pokles údolních koncentrací prodloužen dávkový interval

dialýza

množství aminoglykosidu odstraněného dialýzou podstatně kolísá v závislosti na dialyzačním průtoku, délce trvání dialýzy a typu dialyzační membrány, clearance aminoglykosidu je přímo úměrná rychlosti průtoku (septičtí pacienti mají v důsledku časné hypotenze a dalších hemodynamických změn fluktuující průtoky), pozor na rebound fenomén-koncentrace aminoglykosidu v séru je 1 hod po ukončení dialýzy vyšší, než bezprostředně po ní, může dojít až k 25 % nárůstu koncentrací způsobenému přechodem léku z tkáně zpět do krve (vyrovnávání koncentrací). Tento jev je klinicky velice důležitý a odběr krve je proto vhodnější provést až hodinu po ukončení dialýzy

horečka

při horečnatých stavech dochází ke zvýšením clearance léčiva; organismus zvyšuje metabolické požadavky a dochází ke zvýšení srdečního výdeje, renálního průtoku a glomerulární filtrace což má za následek často nižší nalezené koncentrace aminoglykosidů v porovnání s pacienty s normální tělesnou teplotou

hematokrit

zvýšení hematokritu je provázeno zkrácením t 1/2 aminoglykosidů (vlivem změn v distribučním objemu)

cystická fibróza

pacienti vyžadují dávky vyšší, než obvykle podávané ; je popsána zrychlená eliminace aminoglykosidů, pravděpodobně v důsledku celkového hypermetabolického stavu pacientů.

 

 

Fyziologické a patologické stavy, u nichž dochází k alteraci farmakokinetických parametrů aminoglykosidů.

 

věk

geriatrická populace

novorozenci

pediatriční pacienti

 

těhotenství

lean body weight

popálení pacienti

pacienti v intenzivní péči

 

 

Interakce aminoglykosidů:

 

 

Interagující léčivo

 

 

Mechanismus

 

Klinický komentář

semisyntetické peniciliny (karbenicilin, ticarcilin, piperacilin) a další b-laktamová antibiotika

tvorba inaktivních reversibilních komplexů (závisí na koncentraci obou látek, čase expozice, pH, teplotě)

Zjištěné koncentrace jsou falešně nižší, komplexy jsou mikrobiologicky inaktivní

heparin (> 5-10 j/ml)

tvorba komplexů

zjištěné koncentrace jsou falešně nižší, antibakteriální aktivita aminoglykosidů není změněna,

amfotericin B

potenciace nefrotoxicity

přísná monitorace renálních funkcí

cefalosporiny

potenciace nefrotoxicity (cefaloridin, cefalotin)

přísná monitorace renálních funkcí

clindamycin

zvýšení pravděpodobnosti rozvoje aminoglykosidové nefrotoxicity

přísná monitorace renálních funkcí

dimenhydrinát

může maskovat symptomy aminoglykosidové ototoxicity

přísná monitorace kochleárních a vestibulárních funkcí

kyselina etakrynová

potenciace oto- a nefrotoxicity

přísná monitorace kochleárních, vestibulárních a renálních funkcí

metoxyfluran

potenciace nefrotoxicity

monitorace renálních funkcí

svalová relaxancia a neuromuskulární blokátory

potenciace neuromuskulární toxicity

přísná monitorace znaků a symptomů neuromuskulární blokády

 

 

Navrhované změny v dávce a dávkovém intervalu

 

naměřená koncentrace/ žádaná hodnota

 

navrhované změny v dávkovém schématu

C_trough

C_peak

 

Dávka (D)

Dávkový interval (t_int)

žádaná

žádaná

beze změny

beze změny

vyšší

vyšší

beze změny, popř. snížení

prodloužení

vyšší

nižší

snížení

prodloužení

nižší

nižší

zvýšení, popř. beze změny

zkrácení

nižší

vyšší

snížení

zkrácení

žádaná

vyšší

snížení

beze změny

vyšší

žádaná

zvýšení, popř. beze změny

prodloužení

nižší

žádaná

snížení, popř. beze změny

zkrácení

 

 

Parametry monitorované v průběhu terapie aminoglykosidy:

 

Monitorované parametry

Klinický komentář

sérová urea

stav hydratace pacienta, indikace změn v renálních funkcích

sérový kreatinin

hmotnost pacienta

kontrola příjmu a výdeje tekutin

hemoglobin/hematokrit

počty bílých krvinek (WBC)+diferenciál

monitorace stavu infekce v organismu

kultury a citlivost

RTG

maximální tělesná teplota v průběhu 24 hod

současná terapie dalšími potenciálně nefro- a ototoxickými látkami

zvýšené riziko rozvoje toxicity

 

Převody jednotek:

 

(mg/l) *Mr (g/mol) = 1000 / mmol/l)

 

 

Další informace:

·         Terapeutické monitorování

·         Aminoglykosidy

 

 

Milada Halačová