Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - biochemie obecná

Lipoproteiny s nízkou hustotou, LDL

JAABK

LDL (low density lipoproteins) jsou hlavní lipoproteinové částice, které přenášejí cholesterol v krevní plazmě, s elektroforetickou pohyblivostí v oblasti beta, hustotou 1019 až 1063 kg/m3, tj. 1,019 až 1,063 g/ml, pocházejí z katabolismu IDL a VLDL, a jejich hlavní apoprotein je apo-B-100. Největší část pochází z transformace VLDL, ale některé jsou syntetizovány přímo (zvláště u pacientů s familiární hypercholesterolémií). LDL mohou být katabolizovány různými typy buněk (75% játry), a to jak LDL-receptor dependentním mechanismem, tak mechanismy na těchto receptorech nezávislými (např. pomocí “scavenger” receptorů).

 

Po vazbě na membránový receptor (její trvání je cca 5-7 minut) je částice buňkou internalizována a rozložena. Vzniklý volný cholesterol inhibuje aktivitu 3-hydroxy-3-methylglutaryl-CoA-reduktázy, která je klíčovým enzymem pro de novo syntézu cholesterolu v buňce. Tímto způsobem je řízena syntéza cholesterolu podle potřeb buněk. LDL nezachycené receptory periferních buněk (asi jedna třetina) jsou katabolizovány “zametacími” (scavenger) buňkami. Tento způsob však není řízen potřebou buněk. Část LDL se též metabolizuje v játrech. Uvolněný cholesterol je buď katabolizován na žlučové kyseliny a vyloučen do žluče, nebo je znovu použit k syntéze lipoproteinů.

 

Oxidované formy LDL jsou patologickými formami těchto částic, a to silně aterogenními, které vznikají oxidací konjugovaných dvojných vazeb v mastných kyselinách působením volných kyslíkových radikálů. Oxidace LDL pozitivně koreluje s obsahem polynenasycených mastných kyselin (PUFA) a naopak negativně s obsahem mononenasycených kyselin v lipoproteinových částicích a dále s obsahem ubichinolu (koenzym Q10) a neesterifikovaným cholesterolem. Ubichinol inhibuje časné stadium oxidace LDL a je významný jako první oxidans, které vychytává volné radikály. Dalšími látkami, které brání oxidaci LDL, jsou např. flavan-3-oly, b-karoten (poslední ochrana). Neesterifikovaný cholesterol snižuje fluiditu povrchu částic a brzdí difúzi volných radikálů do nitra částice. Naopak urychlení oxidace působí Cu, Fe, Ni, Cd, nedostatek Mg, ale i světlo.

 

Klasicky se rozeznávají dvě hlavní fenotypické formy LDL – LDL-A a LDL-B.

 

Malé denzní LDL-B jsou snáze oxidovatelné než větší LDL-A, které mají vyšší obsah antioxidantů: oxidace LDL částic  se pravděpodobně neděje v krevní plazmě, která obsahuje hodně antioxidantů a látky vázající kovové ionty potřebné k Fentonově reakci, ale ve stěně artérií, kde může dojít snadněji k oxidačnímu stresu.

 

Oxidované LDL jsou vysoce aterogenní, protože nejsou vychytávány LDL-receptory, ale receptory “zametacích” buněk a napomáhají tak ke vzniku pěnových buněk ateromových plátů. Časté stavy trvající hyperglykémie vedoucí ke zvýšené tvorbě  glykovaných proteinů (tedy i lipoproteinů) stimulují oxidaci LDL. Vytvářejí se i pokročilé konečné produkty glykace (AGEs – Advaced Glycosylation End Produts), které tvoří zkřížené (křížové) vazby (cross links) s LDL částicemi, jež jsou pak snáze oxidovatelné.

 

Viz též LDL receptory.

 

Rozdělení a vlastnosti hlavních lipoproteinových tříd

 

Typ lipoproteinů

Hustota (g/ml)

Elektroforetická pohyblivost

Zdroj

Hlavní apoprotein

Chylomikrony

cca 0,980

zůstávají na startu

tenké střevo

B-48

Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL

cca 1,006

preb

Játra

B-100

Lipoproteiny o střední hustotě (IDL)

1,006-1,019

-

katabolismus VLDL

B-100

Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL)

1,019-1,063

b

katabolismus  IDL

B-100

Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL)

1,063-1,210

a

játra, tenké střevo aj.

A-I (A-II)

 

Literatura

·         M. Gotto: Manual of Lipid Disorders, Williams & Wilkins 1999;

·         Kol.autorů: Lékařská chemie a biochemie, Avicenum Osveta1990;

·         D. Voet, J. Voetová: Biochemie, Victoria Publishing1990;

·         R. K. Murray, D.K. Granner, P. A.Mayes, V. W.Rodwell: Harperova Biochemie, H&H Nakladatelství a vydavatelství 1998;

·     J. Masopust: Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum

       Praha 1998;

·     J. Racek et al.: Klinická biochemie, Galén, 1999

 

.