Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - imunologie

Hypogamaglobulinémie: vyšetřovací postup

JGAAM

Vyšetřovací postup u hypogamaglobulinémií vychází z důkladné anamnézy (zvýšená četnost infekcí v novorozeneckém a dětském období, infekce oportunně patogenními mikroorganismy (virové a mykotické infekce svědčí spíše pro poruchy T-buněčné nebo T- a B- buněčné složky, bakteriálními spíše pro poruchy B-buněčné nebo granulocytární složky anebo komplementového systému), reakce na očkování, atopie, nejasná úmrtí v rodině, těžké infekce).

 

Laboratorní vyšetření u hypogamaglobulinémií zahrnuje vyšetření krevního obrazu a differenciálu z periferní krve (zejména počet leukocytů, absolutní počet lymfocytů a počet trombocytů), kvantitativní stanovení jednotlivých tříd imunoglobulinů včetně podtříd IgG a IgA, stanovení isohemaglutininů, reakci na imunizaci, vyšetření komplementu, test fagocytózy, případně speciální molekulárně biologická vyšetření.          

 

Kvantitativní stanovení imunoglobulinů ve třídách IgG, IgA a IgM podává celkovou informaci o tvorbě protilátek a funkci B-buněčné linie. Hladiny je třeba hodnotit ve vztahu k věku. Zdravý dospělý jedinec má 4-5 násobnou funkční rezervu. U nemocných s hypogamaglobulinémií na podkladě velké ztráty proteinů stačí k efektivní humorální odpovědi koncentrace kolem 4 g/l. Koncentrace S-IgG <2,5-3,0 g/l je spojena již se zvýšeným rizikem infekčních komplikací a vyžaduje substituční terapii. Pacienti s kombinovaným imunodeficitem mohou mít rozdílnou hladinu v jednotlivých třídách.

 

IgG, IgA podtřídy mohou být postiženy i při normální hladině celkového IgG nebo IgA. Kvantifikace event. specifická protilátková odpověď v jednotlivých podtřídách  je indikována zejména u jedinců s opakovanými respiračními infekty, kdy příčinou může být buď defekt v produkci imunoglobulinů jedné/více podtříd nebo defektní protilátková odpověď na specifickou antigenní stimulaci v této podtřídě při normální hladině IgG/IgA v této podtřídě. Vyšetření podtříd IgA je indikováno u nedostatečné tvorby IgA a u opakovaných sinopulmonálních infekcí, IgG podtříd zejména u opakovaných bakteriálních infekcí .

 

podtřída

%

celk. Ig

poločas

(dny)

fixace kompl.

funkce

projev deficitu

IgG1

60-75

25

++

odpověď na protein., virové antigeny

 

IgG2

15-25

23

+

odpověď na sacharidové antigeny

opakované sinopulmonální infekce, neschopnost odpovědi na polysacharidové antigeny;

deficit v IgG2 + IgGmá častější vývoj autoimunit-ních onemocnění

IgG3

3-6

9

+++

jako IgG1,

virus neutrali-zační protilátky

vzácný,

opakované infekce

IgG4

2-6

25

-

alergenně specifické protilátky

zvýšená tendence k respiračním infekcím

IgA1

85

 

-

odpověď na proteinové antigeny,

v krvi i sekretech

 

IgA2

15

 

-

odpověď na polysacharidové a lipopolysacha-ridové antigeny,

vyšší obsah v sekretech

 

 

Specifické protilátky

se stanovují u imunizovaných osob, zejména proti tetanu, difterii, pertussi nebo polysacharidovým antigenům (H. influenzae). Měří se titr specifických protilátek 2-3 týdny po imunizaci a za dostatečnou humorální odpověď je považován aspoň 4-násobný vzestup.

 

Isohemaglutininy anti-A a anti-B jsou přirozené protilátky proti znakům v ABO systému ve třídě IgM a tvoří se od novorozeneckého věku. Titry jsou obecným indikátorem tvorby IgM protilátekV závislosti na krevních skupinách má 70% dětí koncem prvního roku pozitivní titry. U dospělých je jako normální hodnocen titr větší než 1:8 (kromě skupiny AB, která nemá žádné přirozené isohemaglutininy anti-A, anti-B).

 

Počet lymfocytů a jejich fenotypizace průtokovou cytometrií

Za dostatečný pro správnou imunitní reaktivitu je považován absolutní počet lymfocytů v periferní krvi větší než 1,2x 10/9l, z toho CD 3+ T-buňky by měly tvořit 65-85%, B-buňky (CD 19+ a CD 20+) 5-15%.

 

Možné nálezy:

-          chybění nebo výrazný pokles všech tříd a podtříd

-          pokles jen jedné třídy nebo podtřídy v porovnání se zdravým jedincem téhož věku

-          normální hladiny v jedné třídě nebo podtřídě, ale snížená odpověď po specifické stimulaci (např. v IgG2 proti pneumokokovým polysacharidovým antigenům)

 

Laboratorní nálezy při některých primárních protilátkových imunodeficitech:

 

typ

imunodeficitu

imunoglobuliny

isohem-agluti-

niny

titry

očko-

vání

kožní testy

ostatní

IgG

IgA

IgM

IgE

IgD

Brutonova

agamaglobulinémie

<1g/l

<2SD

0

0

0

 

0

0

norm.

postižení jen muži,

chybí B-buňky a plazmocyty, CD 19+ B-lymfo<2%

CVID

mírně↓

 

 

+/-

+/-

+/-

často def. IgG1+IgG3, IgG2 +IgG4

sy hyperIgM

↑-↑↑

+

 

 

 

 

selekt. deficit IgA

n-↓

0-↓

n-↑

 

 

 

 

 

 

selekt. deficit IgM

n

n

↓↓

 

 

 

0-↓↓

 

 

SCID

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nezelofův sy

n-↓

n-↓

n-↓

 

 

 

 

-

 

 

 

 

 

 

Další informace

Imunodeficience

Imunoglobuliny

 

Jana Granátová