Intermediární filamenta jsou tvořena různými skupinami
proteinů, které se organizují do dlouhých tyčinkovitých útvarů, asi 10 nm
v průměru. Rozlišuje se 5 hlavních tříd intermediárních filament, a to
podle základní proteinové podjednotky:
·
Vismetin
(nalézá se ve fibroblastech a v četných epitelových buňkách, např.
v cévách)
·
Desmin
(ve svalových buňkách)
·
Neurofilamenta
(v axonech neuronů)
·
Gliové
fibrilární kyselé proteiny (v gliových buňkách)
·
Cytokeratiny
(tvoří skupinu asi 30 podtypů, jsou obsaženy v různých epitelových
buňkách, a to v kombinacích pro ně charakteristických)
Pomocí imunohistochemických metod
(pomocí specifických protilátek namířených proti určitým proteinům
intermediárních filament) lze vystopovat kupř. původ maligně transformovaných
buněk a určit tak správně typ nádoru.
Patologická akumulace
intermediárních filament se pozoruje u poškození některých buněk, např.
Malloryho tělíska neboli „alkoholový hyalin" se nalézají u alkoholiků v
hepatocytech ale i u jiných stavů. Jsou složena převážně z prekeratinu.
Neurofibrilární smotky u
Alzheimerovy choroby vznikají poškozením neuronálního cytoskeletu (obsahují
neurofilamenta a proteiny sdružené s mikrotubuly).
Cytokeratiny
intermediárních filament se dělí na dva typy:
·
cytokeratiny 9-19
(20) = typ I (kyselé)
·
cytokeratiny 1-8 =
typ II (neutrální a bazické).
V
buňkách jsou organizovány jako heterodimery (CK 8/18 a CK 8/19). V procesu
buněčného dělení cytokeratiny nemizí, jejich zmnožení je projevem proliferace buněk
(fáze S a fáze G2).
U
maligních nádorů v progresi (šíření do okolí, metastázy) dochází k
proteolytickému odštěpování solubilních fragmentů, které se dostávají do
krevního oběhu a mohou být využity jako
markery nádorové proliferace.
Další
informace
Jaroslav
Masopust
.