Imunogeny jsou látky schopné indukovat buněčnou imunitu zprostředkovanou lymfocyty T. Touto vlastností se liší od haptenů, které buněčnou imunitu nevyvolávají. Předpokládá se, že imunogen musí nést nejméně dvě determinanty, aby tvorbu protilátek, která je vázána na další linii lymfocytů, tj. buněk B, vyvolal.
Nejúčinnějšími imunogeny jsou proteiny. Ne všechny makromolekulární sloučeniny vykazují vysokou imunogenicitu. Polysacharidy, syntetické polypeptidy a další syntetické polymery jsou imunogenní jen za určitých podmínek. Přestože volné nukleové kyseliny a lipidy nejsou imunogenní, je možné připravit protilátky proti DNA imunizací zvířat nukleoproteiny nebo, v případě lipidů, imunizací lipoproteiny.
Imunogeny jsou obvykle velké molekuly a jejich imunogenicita je dána velikostí a chemickou složitostí.
Jaroslava Vávrová,
recenzoval Miroslav
Engliš
.