Iontová síla je pojem označující funkci koncentrace iontů zahrnující jejich náboje. Vlastnosti roztoků obsahujících ionty závisí na elektrostatických interakcích mezi náboji, které ionty nesou. Elektrostatická síla, kterou na sebe působí dva ionty nesoucí po dvou elementárních nábojích, je čtyřikrát větší než síla, jíž na sebe působí ionty s jedním nábojem. Užitečnou funkcí koncentrací iontů, formulovanou tak, aby zahrnovala i uvedené vlivy jejich nábojů, je iontová síla I definovaná výrazem:

I = 1/2 S m_iz_i²

Sumace se provádí přes všechny druhy iontů přítomných v roztoku, přičemž molalita každého z nich se násobí čtvercem jím neseného počtu nábojů.

Z zředěných roztoků lze aktivitní koeficienty elektrolytů, rozpustnosti málo rozpustných solí, rychlosti iontových reakcí a další podobné vlastnosti vesměs vyjádřit jako funkce iontové síly.

Je-li koncentrace místo molality vyjádřena molárně, platí přepočet:

c = m.r / (1 + mM)

kde m je molální koncentrace, c – molární koncentrace, r - specifická hmotnost (hustota) roztoku a M – molekulová hmotnost rozpuštěné látky.

Pro zředěné roztoky lze tento vztah zjednodušit na tvar:

c = m.r₀

kde r₀ je hustota rozpouštědla. Platí tedy přitom:

I = 1/2 S m_iz_i² » 1/2 .r₀ S c_iz_i²

Jaroslava Vávrová

Síla iontová