Hematologické analyzátory
Jsou přístroje umožňující změření počtu buněk. V zásadě je dělíme na poloautomatické, které vyžadují manuální předředění vzorku a na automatické, které pracují s primárním vzorkem, který si ředí samy. V současné době se užívají již jen automaty. Využívají jak impedanční tak optické techniky počítání částic a jsou většinou schopny rozlišení základního diferenciálního rozpočtu leukocytů.
Při stanovení diferenciálního rozpočtu impedančním způsobem (rozdělení populací leukocytů dle objemu) jsou určeny pouze tři populace buněk – lymfocyty, monocyty a granulocyty (nerozliší neutrofily, eozinofily a basofily) – analyzátory s třípopulačním diferenciálním rozpočtem.
Při stanovení diferenciálního rozpočtu fotoopticky pomocí laseru se odliší všech pět populací leukocytů – analyzátory s pětipopulačním diferenciálním rozpočtem. Tyto analyzátory mohou pro zlepšení rozlišení leukocytárních subpopulací laserem používat i pomocné techniky zvýrazňující enzymy přítomné pouze v některých subpopulacích (kombinace laserové analýzy a cytochemie), nebo proměřování dalších fyzikálních vlastností buněk (kombinace laserové analýzy a vodivosti plazmy). Stanovení hemoglobinu se provádí spektrofotometricky po lýze erytrocytů.
Další informace
· Principy měření krevních elementů
Eva Fenclová
.