Pravidla pro stanovení kovů v biologickém
materiálu
Při stanovení stopových prvků v biologických materiálech je nezbytné
dodržovat striktní pravidla pro eliminaci nežádoucích preanalytických vlivů.
Tato pozornost se týká především odběru, skladování a přípravě vzorku před
vlastním měřením.
1.
Odběry vzorků a jejich uchovávání
·
Krev
Podmínkou
správného odběru je eliminace kontaminování vzorků. Běžně používané jehly mohou
způsobit kontaminaci vzorku materiálem obsahujícím kromě Fe i Mn, Ni, Cr. K
účelu odběru pro analýzy stopových prvků jsou k dispozici speciální odběrové
soupravy (např. Vacutainer, Monovette) s posilikonovanými jehlami a kanylami.
Krev nesmí být odebírána do nádobek uzavíraných gumovými zátkami (kontaminace
zinkem).
Rovněž
výběr antikoagulancií může ovlivnit plazmatickou koncentraci prvků (je známo že
např. koncentrace Zn může být o 5 až 15 % vyšší v séru než v plazmě
z důvodu uvolnění Zn z erytrocytů a krevních destiček v průběhu
srážení). Významnou roli hraje dáletaké hemolýza, při které dochází ke zvýšení
koncentrace Fe, Zn a Mn, protože jejich koncentrace v erytrocytech je více než
desetkrát vyšší než v plazmě.
·
Moč
Vzorky
moče se odebírají do polyetylenových (PE) lahviček (včetně PE uzávěrů), rovněž
sběr se provádí do PE kanistrů. Nádoby jsou před použitím ponořeny 24 h v 10%
kyselině dusičné, poté 3krát důkladně vymyty demineralizovanou vodou.
·
Vlasy
Vlasy
jsou odebírány z temene hlavy (0,5 g) do PE sáčků nebo papírových obálek.
Před vlastní analýzou jsou podrobeny mytí dle doporučení WHO (aceton, 3krát
voda, aceton).
·
Sliny, pot
U
slin a potu je třeba věnovat pozornost rovněž reprodukovatelnému postupu např.
při správné centrifugaci (např. koncentrace
Zn je vyšší ve slinách než po odstředění v jejich supernatantu, obdobně koncentrace Zn, Cu a Fe v potu jsou
vyšší než v supernatantu po centrifugami).
Dalšími
biologickými materiály pro analýzy stopových prvků mohou být tkáně, kosti,
zuby, nehty.
Skladování vzorků
·
krev, moč lze skladovat
krátkodobě v lednici při 4°C (do tří dnů), dlouhodobě při -20°C,
·
vlasy, nehty po
vysušení v uzavřených PE nádobkách při teplotě místnosti.
Podle typu analýz se mohou
vzorky stabilizovat okyselením HCl nebo HNO3 čistoty Suprapur (1%
v/v)
Rizikem při skladování může
být ztráta analytu nebo kontaminace vzorku.
2.
Kontaminace vzorku
Hlavním
problémem při stopové analýze je externí kontaminace vzorků. Řada prvků je
přítomna v laboratorním prostředí a v materiálech používaných při
zpracování vzorků ve významných koncentracích. Problémy mohou vzniknout rovněž
při použití nedostatečně kvalitních chemikálií bez garantované čistoty a
nedostatečně čisté vody. Tomuto problému je nutno věnovat maximální pozornost a
používat jenom ty materiály, které jsou určeny ke stopové analýze (kvalita
chemikálií Suprapur, speciálně čistá voda). S problémem kontaminace prostředí
se potýká především analýza hliníku, velmi náročné jsou v tomto směru také
analýzy ultrastopových prvků jako je Mn, Cr, Co, Ni, V a As.
3.
Příprava vzorků k analýze
·
Mineralizace
v mikrovlnných píckách (biologické tkáně, kyselinové rozpouštění kostí)
·
Zpopelňování za mokra
·
Zpopelňování za sucha
·
Tavení
Nejčastějším
způsobem přípravy vzorků pro stanovení stopových prvků je mineralizace. Podle použitého
postupu mineralizace může docházet jak ke kontaminaci vzorků tak i
k jejich ztrátám v průběhu zpracování. Tyto ztráty mohou např. při
spalování dosahovat až 80 % u vysoce těkavých prvků jako je As, Se, Hg. Při
sušení biologických vzorků se ztráty pohybují podle biologického materiálu do
20 % u Co, I, Pb, Mn, Zn, u Se mohou dosáhnout až 60 %. Nejvhodnější metodou je
mineralizace v uzavřeném systému mokrou cestou, kdy k těmto ztrátám
nedochází.
Další informace
Jaroslava Vávrová, Alena Pechová
.