Vnímání barev
Spektrálními barvami jsou nazývány barvy, pro něž platí, že každé barvě odpovídá jedna vlnová délka.
Spektrální barvu určíme jednoznačně spektrometrem. Člověk však vnímá daleko širší paletu barev, tzv. složené barvy.
Složené barvy vzniknou osvětlením plochy světelnými svazky o různém spektrálním složení a intenzitě. Všechny složené barvy lze vytvořit kombinací tří svazků o různých intenzitách a o spektrálním složení, které odpovídá spektrální citlivosti tří druhů čípků na sítnici lidského oka (čípky citlivé na modrou, zelenou a červenou barvu).
Vnímání barev je u člověka subjektivní jev, závisí na vybavenosti lidského oka a na zkušenosti (jakou barvu nazýváme purpurovou, oranžovou, apod.). Vjem barev se vyznačuje barevným tónem, barevnou sytostí a jasem.
- Barevný tón závisí na poměru intenzit jednotlivých složek podobně, jako směr vektoru na svých souřadnicích.
- Barevná sytost odpovídá délce vektoru, tedy intenzitě jednotlivých složek.
- Barevný tón lze tedy zakreslit jako vektor do kartézských souřadnic. Na jejich osy se kreslí intenzity modré, zelené a červené.
- Každému bodu ve vyznačeném trojúhelníku přísluší jeden barevný tón (vektor). Tento tzv. barevný trojúhelník leží v rovině se souřadnicemi Xb a Yb. Jeho poloha v (Xb,Yb) je stanovena mezinárodní dohodou.
Další informace
Jaroslava Vávrová