Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - řízení kvality, TQM

Zajištění kvality: SIKK

LSAAN

Systém interní kontroly kvality

 

 

Historie SIKK

 

rok 1931 - Shewhart

základní principy QC v průmyslu

rok 1950 - Levey a Jennings

převod grafů kontroly do laboratoří klinické chemie

v letech 1957 až 1959 - Harvey

použití kontrolních vzorků pro srovnání laboratorních analýz

rok 1963 - Barnett,

rok 1969 - Boughton

protokoly pro zhodnocení metod

rok 1963 - Tonks,

rok 1968 - Barnett,

rok 1970 - Cotlore

standardní postupy pro kontrolu

rok 1975 - Eilers

první principy řízené QC do klinických laboratoří

rok 1977 po současnost - Westgard

Westgardova pravidla

okolo roku 2000

postupy six sigma

 

 

Historie systému interní kontroly kvality samozřejmě souvisí s vývojem technologií v laboratořích:

·         50. léta - manuální metody a zároveň  QC na začátku a konci série

·         přelom 50.a 60. let - objevuje se prvá generace automatických analyzátorů (Technicon). Toto období je počátkem QC na dvou hladinách kontrolních materiálů

·         60.léta - na trh přichází druhá generace analyzátorů (SMA 12), začíná se využívat QC po metodách, stoupá počet metod v jednom kontrolním materiálu

·         70. léta - třetí generace analyzátorů (DuPont Aca) se kterou se mění mění se QC. Nastává konec  konec tzv. závorkového systému, používají se  dokonalejší kontrolní  pravidla

·         80. léta - čtvrtá generace analyzátorů (Hitachi), QC procedury se nastavují na míru testům

 

Prvky vnitřního řízení jakosti:

·                  analýza referenčních materiálů/vnitřních standardů

·                  analýza blanků

·                  analýzy pozadí - matrice

·                  analýzy vzorků/s přídavkem standardu

·                  analýzy duplikátů

·                  používání kontrolních vzorků a regulačních diagramů

·                  statistické metody (dle norem o jakosti)

·                  interní audity

 

Postup pro plánování QC – „krok za krokem“

  • Definovat požadavky kvality
  • Určit parametry (nepřesnost, nesprávnost)
  • Charakteristika odmítnutí série nebo „power curves“ (grafy silokřivek)  s pravidly
  • Otestovat některé nástroje kontroly (např. OPS – operating specifications chart, graf pro zjištění kontrolních pravidel)
  • Zhodnotit pravděpodobnost odmítnutí série za podmínek laboratoře
  • Nastavit správná kontrolní pravidla a počty měření
  • Vytvořit statistické a nestatistické součásti QC
  • Znovu zhodnotit použitá pravidla,zvolené N a celé TQM

 

 

 

 

 

S plánováním vnitřní kontroly kvality souvisejí další doporučení

-          minimalizovat cenu statistické QC (minimální možný počet kontrolních měření, prodloužení sérií)

-          minimalizovat cenu nestatistické QC (počet kontrolních materiálů, přesné nastavení kvality pro lékařské potřeby)

-          maximalizovat odhalení chyb (delší série s více kontrolami)

-          maximalizovat nestatistickou kontrolu (údržby, kontroly přístrojů, dodržování předepsaných činností)

-          zlepšovat analytické metody

-          specielně školit pracovníky pro komplikovanější metody

-          použití dat pacientů pro QC (delta checks, statistika, klinické korelace)

-          zdokonalovat dokumentaci

 

 

Doporučení z konference „Strategies to Set Global Quality Specifications in Laboratory Medicine“, 24.- 26.4.1999 ve Stockholmu popisuje hierarchii modelů, které mohou být aplikovány pro specifikaci analytické kvality.

 

I.                    Zhodnotit efekt analytické účinnosti na klinické výstupy ve specifických situacích

II.                  Zhodnotit efekt analytiky na klinické rozhodování obecně

a.       data založená na biologických variacích

b.       data založená na klinických zkušenostech

III.                Analytické cíle stanovit

a.       předpisy

b.       organizátory EKK

IV.                Cíle založit na současném „state of the art“

a.       jak je doloženo daty z EKK či obdobných schémat

b.       jak je nalezeno v metodologických publikacích

 

 

 

Další informace

Zajištění jakosti

 

Luděk Šprongl