Choroba
javorového sirupu
neboli leucinóza (OMIM 248600) je poměrně běžná dědičná porucha metabolismu větvených aminokyselin.
Synonyma: Maple syrup disease (branched-chain
alpha-ketoacid dehydrogenase complex deficiency): 1. Decarboxylase (E1), (a)
E1-alfa-subunit, (b) E1-beta-subunit, leucinóza, Maple syrup urine disease type
Ia
Klasifikace (Blau, 2003): 6.1.1
McKusick (OMIM): 248600
Chromozomální
lokalizace: 19q13.1-q13.2,
7q31-q32, 1p31, 6q14
Defekt enzymu: 3-metyl-2-oxobutanoát
dehydrogenáza
Výskyt: celosvětově přibližně 1:185.000
novorozenců, v ČR diagnostikováno nejméně 7 pacientů
Toto onemocnění je
způsobené sníženou aktivitou komplexu dehydrogenáz větvených 2-oxokyselin
v důsledku mutací v jednom z těchto 4 genů:
BCKDHA (OMIM
608348), BCKDHB (OMIM 248611), DBT (OMIM 248610) nebo DLD (OMIM 238331).
Klinický obraz: Onemocnění má několik forem, z toho
pouze varianta E3 s laktátovou acidózou je způsobena mutacemi v E3
podjednotce, ostatní varianty mohou být zapříčiněné mutacemi v kterémkoliv
ze zbývajících genů. Novorozenecká akutní forma začíná typicky mezi 5.-10.dnem
života sníženým příjmem potravy, tonusovými odchylkami s progredující
poruchou vědomí, která vede k metabolickému kómatu, pokud není učiněna
diagnosa a zahájena cílená léčba, pacient v této fázi může velmi brzy
zemřít na následky edému mozku. U intermitentních a variantních forem nemoci se
objevuje metabolické kóma pouze v atakách, obvykle vyprovokovaných
katabolickým stavem při horečnatém či gastrointestinálním onemocnění, či zvýšeným
přívodem bílkovin. V dlouhodobé horizontu mohou pacienti trpět různou
mírou psychomotorické retardace a tonusovými poruchami. Pro období akutní
dekompenzace je typický zápach moči a potu a dechu pacientů po větvených
oxokyselinách, zápach se připodobňuje javorovému sirupu nebo maggi koření.
Laboratorní
diagnostika: při běžných
vyšetřeních v akutní fázi bývá přítomná mírná hyperamonémie, kapkový test
na oxokyseliny je pozitivní. Při vyšetření aminokyselin v plasmě či séru se
nachází abnormální metabolit alloizoleucin, který je pro tuto chorobu
charakteristický, dále se prokazuje zvýšená koncentrace větvených AMK valinu,
leucinu a izoleucinu. Při vyšetření organických kyselin v moči se
nacházejí výrazně zvýšené koncentrace několika větvených oxo- a hydroxykyselin,
např. 2-oxoizokapronová, 2-oxo-3-metylvalerová a 2-oxoizovalerová kyselina.
Analogické acylkarnitiny lze prokázat v krvi i metodou tandemové
hmotnostní spektrometrie. U intermitentních a atypických forem nemoci mohou být
diagnosticky významné metabolity přítomné pouze v akutní atace.
Léčba: v akutní atace eliminační metody,
chronicky se podává dieta se sníženým přívodem větvených AMK a dietní preparát
obsahující ostatní AMK a přijímají se preventivní režimová opatření v případě
hrozícího katabolického stavu při nástupu infekcí či před očkováním.
Physician’s Guide
to the Laboratory Diagnosis of Metabolic Diseases. 2nd Edition. Eds.
N. Blau, M. Duran, M. E. Blaskovics, K.M. Gibson. Springer Verlag, Berlin
Heidelberg, 2003. ISBN 3-540-42542-x.
The Metabolic and
Molecular Bases of Inherited Disease, 8th Edition by Charles R.
Scriver, Artur L. Beaudet, William S. Sly and David Valle, Mc Graw-Hill
Companies, USA 2001. ISBN 0-07-116336-0
OMIM
Viktor Kožich