3-metylglutakonové
acidurie jsou
heterogenní skupinou nemocí charakterizovaných zvýšeným vylučováním kyseliny
3-metylglutakonové a 3-metylglutarové, řadí se mezi organické acidurie nebo
poruchy metabolismu leucinu.
McKusick (OMIM): typ I 250950, typ II (Barthův
syndrom) 302060, typ III (Costeffův syndrom, metylglutakonová acidurie
s atrofií optiků) 258501, typ IV 250951, typ V 610198
Defekt genů
zodpovídajících za jednotlivé formy 3-metylglutakonové acidurie :
typ I -gen AUH (OMIM 600529), gen kóduje enzym 3-metylglutakonyl-CoA
hydratázu
typ II - gen TAZ čili tafazzin (OMIM 300394)
typ III - gen OPA3 (OMIM 606580).
typ IV- gen neznámý
typ V- gen DNAJC19 (OMIM 608977).
Výskyt: jedná se o vzácná onemocnění (např.typ I
byl popsán celosvětově pouze u 8 pacientů), v ČR byl diagnostikován jeden
pacient s podezřením na Barthův syndrom
Klinický a
biochemický obraz:
Typ I- onemocnění
s autozomálně recesivním způsobem dědičnosti je klinicky variabilní, mírné
formy se projevují opožděným vývojem řeči, pacienti s těžšími formami
nemoci trpí psychomotorickou retardací, choreoatetózou, spasticitou a
epilepsií. V moči je výrazně zvýšené vylučování 3-metylglutakonátu i
3.metylglutarátu.
Typ II (Barthův
syndrom) je onemocnění s gonozomálně recesivním způsobem přenosu, projevuje
se nízkým vzrůstem, myopatií a mitochondriální kardiomypatií, intelekt je
normální. Vylučování obou organických kyselin v moči je pouze mírně
zvýšené.
Typ III (Costeffův
syndrom) byl diagnostikován u židovské populace v Iráku, je
charakterizovaný atrofiemi optického nervu, choreoatetózou a spastickou
paraplegií. Vylučování obou organických kyselin v moči je pouze mírně
zvýšené.
Typ IV byl popsán
pouze u jednoho pacienta s těžkou psychomotorickou retardací a dysgenezí
mozečku.
Typ V je
charakterizovaný časně nastupující dilatující kardiomypatií, poruchou růstu,
testikulární dysgenezí a mozečkovou ataxií. V moči je přítomna
3-metylglutakonová kyselina ve zvýšených množstvích.
Léčba: Účinná léčba není známa, u některých
pacientů se zkoušela dieta se sníženým obsahem leucinu, v případě deficitu
karnitinu je indikovaná jeho suplementace per os.
Physician’s Guide
to the Laboratory Diagnosis of Metabolic Diseases. 2nd Edition. Eds.
N. Blau, M. Duran, M. E. Blaskovics, K.M. Gibson. Springer Verlag, Berlin
Heidelberg, 2003. ISBN 3-540-42542-x.
The Metabolic and
Molecular Bases of Inherited Disease, 8th Edition by Charles R.
Scriver, Artur L. Beaudet, William S. Sly and David Valle, Mc Graw-Hill
Companies, USA 2001. ISBN 0-07-116336-0
OMIM
Další informace
·
ENC: Dědičné poruchy metabolismu
Viktor Kožich