Organické acidurie (OA) představují skupinu několika desítek onemocnění, při nichž se v tělesných tekutinách hromadí karboxylové kyseliny bez volné aminoskupiny.
Organické kyseliny (OK) se v organismu hromadí nejčastěji při porušeném metabolismu aminokyselin, mastných kyselin či sacharidů. Vzácně vznikají OA při poruchách metabolismu jiných látek.
Vlastní příčinou hromadění OK je nejčastěji snížená aktivita některého enzymu cytozolového či mitochondriálního. Vzácněji je snížená aktivita enzymu způsobena poruchou v metabolismu kofaktorů (např. biotinu, karnitinu či kobalaminů) bez postižení enzymu samého. OK se mohou akumulovat též v důsledku chybné funkce respiračního řetězce (např. laktátová acidurie), elektrontransportních systémů (glutarová acidurie typu II) či peroxizomů (hyperoxalurie I).
Klinický obraz
Organické acidurie mají široké spektrum klinických příznaků a komplikací.
Nejzávažnější je časná neonatální forma, která často probíhá pod obrazem akutní intoxikace s metabolickým rozvratem, multiorgánovým selháním, vysokou mortalitou a špatnou prognosou. Existují i mírnější pozdní (late-onset) formy, často probíhající pod obrazem progresivního neurologického onemocnění s gastrointestinálními příznaky, poškozením funkce jater a ledvin, a s atakami akutní metabolické dekompenzace provokovanými zvýšenou zátěží organismu (infekce, stres, fyzická zátěž) nebo např. nadměrným přívodem bílkovin.
Diagnostika
Stanovení organických kyselin v moči se nejčastěji provádí jako profilové semikvantitativní vyšetření, každá organická acidurie má své specifické spektrum metabolitů.
Pro hodnocení laboratorního nálezu (zvýšeného vylučování organických kyselin v moči) jsou v textu u jednotlivých organických acidurií užity 4 stupně: mírně, středně, výrazně nebo masivně zvýšené vylučování. V případech, kdy předpokládaná míra vylučování daného metabolitu může mít větší rozptyl, je použit pouze termín zvýšené vylučování.
Metodika
Organické kyseliny se izolují z moče buď záchytem na tuhém sorbentu (SPE technika), nebo se extrahují do organického rozpouštědla (etylacetát, dietylether). Po derivatizaci (nejčastěji na trimetylsilylestery nebo metylestery) se stanoví vhodnou separační metodou. Nejpoužívanější technikou je plynová chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrií (GC-MS).
Seznam organických acidurií
· Deficit 3-metylkrotonyl-CoA karboxylázy
· Acidurie 3-metylglutakonová typ IV
· Acidurie 3-hydroxy-3-metylglutarová
· Deficit syntetázy holokarboxyláz
· Deficit 2-metyl-3-hydroxybutyryl-CoA dehydr.
· Acidurie 3-hydroizobutyrátová
· Acidémie metylmalonová (OMIM 251100)
· Acidémie metylmalonová (OMIM 251110)
· Deficit 3-hydroxyizobutyryl-CoA deacylázy
· Deficit 2-metylbutyryl-CoA dehydrogenázy
· Deficit malonyl-CoA dekarboxylázy
· Acidurie D-2-hydroxyglutarová
· Acidurie L-2-hydroxyglutarová
· Hyperoxalurie primární typu I
· Hyperoxalurie primární typu II
Ostatní poruchy, které mají nález v profilu organických kyselin v moči
· Hyperfenylalaninémie z deficitu PAH
· Choroba javorového sirupu (OMIM 248600)
· Deficit E3 komponenty pyruvátdehydrogenázového komplexu
· Deficit ornithinkarbamoyltransferázy
· Deficit dehydrogenázy acylCoA se středně dlouhým řetězcem
· Deficit dehydrogenázy acylCoA s krátkým řetězcem
· Deficit dehydrogenázy 3-hydroxyacylCoA s dlouhým řetězcem
·
Poruchy metabolismu valinu a
izoleucinu
Literatura
The Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease, 8th Edition by Charles R. Scriver, Artur L. Beaudet, William S. Sly and David Valle, Mc Graw-Hill Companies, USA 2001. ISBN 0-07-116336-0
Josef Hyánek a spolupracovníci: Dědičné metabolické poruchy, nakladatelství Avicenum, Praha 1991
R.A. Chalmers, A.M. Lawson: Organic Acids In Man, nakladatelství Chapman and Hall, New York 1982
Daniel Přibyl, Karolína Pešková