Nádorové markery jsou definovány jako molekuly převážně proteinového charakteru, které jsou přítomny v organismu v důsledku vzniku a vývoje maligního procesu. Jejich výskyt ve tkáni zhoubného nádoru (celulární nádorové markery) a v tělních tekutinách (humorální nádorové markery) souvisí s růstem nádoru v organismu; jsou produkovány buď samotným nádorem (antigeny asociované s nádorem), nebo jinými tkáněmi jako odpověď na maligní proces v organismu (indukované nádorové markery, např. proteiny akutní fáze). Snaze nalézt a vyšetřovat faktory, které by umožnily odhadnout prognózu vývoje onemocnění onkologických nemocných, je v poslední době věnována (vedle studia genetických faktorů) velká pozornost.

Zvláštní skupinu nádorových markerů tvoří onkofetální antigeny, tj. látky, které mají důležité funkce během vývoje plodu. Produkce těchto látek se ve zdravých tkáních po narození snižuje až zastavuje, přesto však lze nízké koncentrace i u zdravých osob zachytit. Při maligním procesu dochází prostřednictvím aktivace určitých genů k obnovení jejich produkce. Některé nádorové markery mají vztah k procesu proliferace, event. k procesům asociovaným s růstem nádoru, které mohou reflektovat rovnováhu mezi proliferací, apoptózou, případně degradací ve tkáni primárního nádoru. K nádorovým markerům počítáme rovněž některé enzymy, hormony nebo jiné tkáňové metabolity. Tyto látky (především hormony) mohou vykazovat ektopickou produkci, tj. syntézu ve tkáni, v níž za fyziologického stavu nejsou produkovány.

Vyšetřování tkáňových biologických markerů souvisejících s hormonální závislostí nádorů (steroidní receptory), s jejich metastatickým potenciálem (proteinázy), s růstem (růstové faktory a jejich receptory), s proliferací, apoptózou, angiogenezí, immortalitou, změnami na úrovni genomu (především onkogeny, nádorové supresorové geny a jejich produkty) a chemorezistencí je však většinou v začátcích, kromě již klasické rutinně užívané metody stanovení steroidních receptorů. Podkladem pro tuto novou oblast prediktivní onkologie jsou jednak studie nových parametrů založené na metodikách imuno(histo)chemie, enzymologie, především však molekulární biologie.

Rozdělení nádorových markerů

Skupina	Podskupina	Název (podle NČLP)	Běžně užívaná zkratka
Humorální nádorové markery	S nádorem asociované antigeny diferenciační, onkofetálního typu	karcinoembryonální antigen	CEA
		alfa-1-fetoprotein	AFP
		prostatický specifický antigen	PSA
		antigeny CA typu	CA 15-3
			CA 72-4
			CA 19-9
			CA 125
			CA 50
			CA 549
			CA 242
			CA M26
			CA M29
		antigen mucinózních karcinomů	MCA
		fragment cytokeratinu 19	CYFRA 21-1
		antigen skvamózních buněk	SCC
	S nádorem asociované antigeny spojené s procesem růstu nádoru	tkáňový polypeptidový antigen (specifický)	TPA (TPS)
	Enzymy	neuron specifická enoláza	NSE
		thymidinkináza	TK
		prostatická frakce kyselé fosfatázy	PAP*
		laktátdehydrogenáza **	LD
	Hormony	lidský choriogonádotropin	HCG
		tyreoglobulin	TG *
		kalcitonin	CT
		prolaktin	PRL
		růstový hormon AJBKA	GH
		parathyrin intaktní	PTH
		antidiuretický hormon	ADH
	Sérové proteiny	ferritin*	FER
		beta-2-mikroglobulin	B2M *
		reaktanty akutní fáze	RAF **
		cirkulující imunitní komplexy**	CIK
		paraproteiny
	Další metabolity	kyselina vanilmandlová	VMK *
		kyselina hydroxyindoloctová	HIOK *
		melanogeny	MEL *
		močový gonadotropinový peptid	UGP *
		proteiny nukleární matrix	NMP-22
		protein S-100	S-100
		chromogranin A	ChrA *
Celulární nádorové markery – viz též Nádorové markery tkáňové		receptory estradiolu a progesteronu	ER, PR
		katepsin D	CD *
		onkoprotein HER-2/neu	HER-2/neu (=C-ERBb-2)
		protein kódovaný tumor-supresorovým genem p53	p53

* zkratka je nejednoznačná nebo zaměnitelná s jiným významem

** marker s vysokou nespecifitou nebo všeobecný marker zátěžové situace

Další informace

Nádorové markery

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček

Klasifikace nádorových markerů