Abstrakt
V tomto SOPT
dokumentu jsou uvedeny základní údaje
(popis přístroje, princip měření, příprava vzorků, obsluha a ovládání
přístroje, údržba, stručně klinický význam a hodnocení výsledků stanovení) o
přístroji AAnalyst 100, což je atomový
absorpční spektrofotometr s plamenovou atomizací, vyráběny firmou
Perkin-Elmer.Tento přístroj umožňuje stanovení celé řady prvků.
V biochemických laboratořích se využívá především při stanovení
koncentrace stopových prvků biogenních (hořčík, vápník, zinek, měď, ...) i
toxických (olovo, kadmium, ...) v různých biologických materiálech ( krev,
sérum, moč, vlasy, tkáně, ...).
Seznam
souvisejících dokumentů
Název
přístroje a identifikace
Atomový absorpční spektrofotometr
s plamenovou atomizací.
Typ: AAnalyst 100
Výrobní číslo: 040S8121105
Rok výroby: 1998
Adresa výrobce: Perkin-Elmer Corporation, 761 Main
Avenue, Norwalk, Connecticut 06859, USA.
Princip
Atomová absorpční spektrofotometrie (AAS) je
založená na měření absorpce monochromatického záření volnými atomy
stanovovaného prvku. Při absorpci energie se elektrony prvku excitují ze základního do excitovaného
stavu. Každý prvek má specifické uspořádání a počet elektronů a proto je pro
excitování každého prvku potřebná specifická energie představovaná zářením
určité vlnové délky. Aby prvek absorboval energii záření, musí být atomy
v atomizovaném stavu. Atomizace, tj. disociace chemických sloučenin na
volné atomy se u tohoto přístroje
realizuje při vysoké teplotě 2000 až 3000 °C v plameni acetylen-vzduch,
nebo acetylen-oxid dusný to je tzv. plamenová atomizace (jinými využívanými
možností atomizace u přístrojů AAS jsou elektrotermální atomizace
v grafitové kyvetě, hydridová technika, tj. vytvoření a poté tepelné rozložení
těkavých hydridů a technika “studených“ par využívaná při stanovení Hg). Do
plamene se vzorek přisává v podobě aerosolu, který vzniká
v rozprašovači při nárazu proudu vzorku na rozprašovací kuličku
(Nebulizer). Zdrojem záření jsou
nejčastěji výbojky s dutou katodou zhotovenou ze stanovovaného prvku
(HKL=Hollow Cathode Lamp). Pro
náročnější aplikace se používají citlivější bezelektrodové lampy
(EDL=Electrodeless Discharge Lamp). Paprsek lampy prochází plamenem, kde volné
atomy stanovovaného prvku absorbují záření lampy. Úbytek záření, úměrný
koncentraci stanovovaného prvku ve vzorku, se registruje fotonásobičem
(PMT=Photomultiplier Detector), citlivým v intervalu vlnových délek 190 až
850 nm. Vymezení vyžadované spektrální čáry (částečně realizované již použitím
HKL nebo EDL lampy) se přitom zajišťuje monochromátorem (umístěným mezi plamen a detektor). Funkčním prvkem
monochromátoru je difrakční rovinná mřížka s profilovanými vrypy
(Grating), na které se svazek rovnoběžných paprsků s různými vlnovými
délkami rozloží na spektrum, z kterého se pomocí úzké štěrbiny vymezí
potřebná úzká část registrovaná detektorem. Přístroj je konstruován jako
dvoupaprskový. Paprsek lampy je pomocí otáčejícího se segmentového zrcadla
(Chopper) rozdělován na vzorkový paprsek, který prochází plamenem a srovnávací
paprsek nasměrovaný přímo do detektoru. Přístroj porovnává intenzitu
srovnávacího paprsku I0 a
vzorkového paprsku I. Je definována absorbance
A jako A = log (I0/I)
. Absorbance je podle Lambert-Beerova zákona v určitém rozsahu (lineární
oblast) úměrná koncentraci stanovované
látky, proto se tento princip nechá používat pro kvantitativní stanovení. Pro
odstranění negativního vlivu možných nespecifických absorpcí se používají různé
korekce pozadí (Background Corrector). Používá se deuteriová lampa, jako zdroj kontinuálního záření (jinou možností
je například korekce pozadí využívající Zeemanův jev, tj. štěpení energetických
hladin v silném magnetickém poli).
Definice
a terminologie
Charakteristická koncentrace je množství materiálu
v jednotkách mg/l, které absorbuje 1% záření ze spektrální lampy (HKL nebo
EDL).Absorbce v hodnotě 1% (transmitance 99%) je ekvivalentní 0,0044
jednotek A vypočtených dle rovnice: A = log 1/T = log 1/0,99 = 0,0044. Používá
se při AAS s plamenovou atomizací (při elektrotermální AAS se používá
analogický pojem charakteristická hmotnost).
Absorbce (elektromagnetického záření) je snížení energie
záření při průchodu hmotou, které vede
ke zvýšení energie absorbujícího systému.
Detekční limit (LOD) je zde definován jako
koncentrace prvku, která dá poměr signálu k šumu, který bude roven 3.
Blank obsahuje jedno nebo více činidel použitých pro
přípravu vzorku, ale záměrně neobsahuje analyt.
Reslope tj. změna směrnice kalibrační křivky pomocí
jediného kalibračního standardu (vhodné pro malé úpravy parametrů kalibrační
křivky, ke kterým dochází při malých změnách podmínek v přístroji.
Místo
provádění postupu
Ústav klinické
biochemie a laboratorní diagnostiky LF UK a FN Plzeň, Alej svobody 80, 304 60
Plzeň
Bezpečnostní
aspekty a podmínky prostředí
Při práci s atomovým absorpčním
spektrofotometrem pracujícím s plamenovou atomizací jsou mimo jiné následující bezpečnostní
rizika vyžadující zvláštní zřetel a opatrnost ze strany obsluhy:
- nebezpečí popálení nejen přímo od atomizačního
plamene, ale i od horké hlavy hořáku po vypnutí přístroje
- riziko výbuchu při práci s acetylenem –
zamezit unikání acetylenu do ovzduší laboratoře například špatným
těsněním u
redukčního ventilu apod.; opatrně manipulovat s tlakovou lahví, která
musí být zajištěna proti
pádu;
protože acetylen může reagovat s mědí za vzniku explozivních
sloučenin nesmí se nikdy použít
měděné
plynové vedení ani těsnění; nikdy se nesmí použít místo tlakového vzduchu kyslík; acetylen
v tlakové lahvi je
rozpuštěn v acetonu, při poklesu tlaku acetylenu vzrůstá koncentrace
acetonu v plynu a
může
dojít k poškození součástí
kontrolního systému plynového vedení, proto je nutné vyměnit
acetylenovou tlakovou láhev již
při poklesu tlaku pod 600 kPa; udržovat a kontrolovat funkčnost
kontrolního a zabezpečovacího systému přístroje (senzory
monitorující tlak plynu, přítomnost plamene,
teplotu
vzorkového prostoru) a neporušenost veškerého plynového rozvodu, zvláště po
případném vzniku
zpětného
zášlehu plamene do směšovací komory.
- riziko poškození očí ultrafialovým zářením
emitovaným plamenem hořáku – během provozu musí být
plamen
zakrytý ochranným krytem
- riziko toxických zplodin vznikajících při
provozu hořáku – musí být zapnuté funkční odsávání
- riziko úrazu elektrickým proudem – při zapojení
přístroje se nesmí otevírat žádné kryty a zasahovat uvnitř,
před
každým zásahem je nutné odpojit zařízení od elektrické sítě
- riziko práce s infekčním biologickým materiálem
– zachovávat základní hygienická pravidla
- riziko práce s kyselinami používanými pro
před přípravu a ředění vzorků
Teorie,
použití, předpoklady provádění postupu
Atomový absorpční spektrofotometr je univerzální zařízení umožňující
stanovit široké spektrum prvků v ohromné škále materiálů. Touto
univerzálností se podstatně liší od jednoúčelových biochemických analyzátorů
zkonstruovaných pro jedno nebo jen několik konkrétních stanovení. Plyne
z toho ovšem to, že jednotlivá stanovení nejsou předem naprogramována a
připravena výrobcem přístroje, ale že je musí připravit, vyladit a validovat
(ověřit) obsluha zařízení. K tomu musí znát teorii dějů probíhajících při
stanovení na principu AAS. Atomová absorpční spektrofotometrie se vyznačuje
poměrně vysokou selektivitou, která do určité míry snižuje nutnost předběžného
složitého upravování vzorků (separace, extrakce apod.). Selektivita AAS ale
bohužel není úplná a vždy je zapotřebí
prověřit a eventuelně odstranit vliv možných interferencí. Každý
používaný princip atomizace má specifické spektrum možných interferencí
vyplývajících z fyzikální podstaty dějů probíhajících při atomizaci. Zde
jen interference plamenové atomizace, která vzhledem k poměrně nižší
teplotě a především ke zřeďování vzorku v plameni hořáku limituje
citlivost stanovení (elektrotermální AAS dosahuje řádově až 100 násobně nižší
meze stanovitelnosti AAnalyst
600 PERKIN ELMER, (AAS-ETA) ). K vysvětlení možných typů interferencí jsou
v Tabulce 1 uvedeny principy dějů ke kterým dochází v plameni.
Interference se rozdělují na dvě základní
kategorie: I. nespektrální (to jsou ty, které ovlivňují formování a
počet volných atomů stanovovaného prvku)
a II. spektrální (tj.
ovlivnění absorpce záření lampy jinými látkami než volnými atomy stanovovaného
prvku).
I. Mezi nespektrální
interference se počítají:
Interference matrice (Matrix
Interference). Příkladem je ovlivnění prvního kroku, tj. nebulizace vzorku
rozdílnou viskozitou vzorku. Při vyšší viskozitě vzorku (ve srovnání
s viskozitou kalibrátorů) se nasaje menší množství vzorku, tím vznikne
menší množství volných atomů a nalezne se menší odezva, tj. nižší koncentrace
stanovovaného prvku ve vzorku než odpovídá skutečnosti. Vliv interference matrice
lze omezit například větším zředěním vzorku ( to je ovšem z hlediska
citlivosti plamenové AAS možné jen do určité míry) nebo použitím metody
standardních přídavků.
Chemická interference (Chemical
Interference). Jedná se především o ovlivnění pátého kroku, tj. tvorby volných
atomů při atomizaci. Stanovovaný prvek může být chemicky vázán tak pevně, že
energie dodaná plamenem nestačí k disociaci chemické vazby a vytvoření
volných atomů. Příkladem je ovlivnění stanovení vápníku přítomností fosfátů ve
vzorku. Vzniklý Ca-fosfát není v plameni acetylen-vzduch možné zcela
disociovat, takže je-li ve vzorku více fosfátů nalezneme nižší koncentraci
vápníku. Vliv takovéto chemické
interference je možné omezit buď použitím teplejšího plamene (acetylen-oxid
dusný), nebo aplikací modifikátoru
matrice. V uvedeném příkladu přídavkem lanthanu. Vznikne La-fosfát a uvolní se Ca, který je potom při
atomizaci kompletně převeden na volné atomy absorbující záření lampy.
Ionizační interference (Ionization
Interference). Disociační proces nekončí vznikem volných atomů, ale přebytek
dodané energie může způsobit rozštěpení atomů (sedmý krok v tabulce 1).
Tím se sníží počet volných atomů schopných absorbovat záření lampy a při stanovení se nalezne nižší koncentrace stanovovaného prvku, než odpovídá
skutečnosti. Vliv ionizačních interferencí je možné potlačit buď použitím méně
teplého plamene, nebo přídavkem přebytku snadno ionizovatelných prvků (obvykle
se používají soli draslíku, rubidia nebo cesia), ze kterých v plameni
vznikne velké množství volných elektronů a potlačí se tak ionizace
stanovovaného prvku.
II. Spektrální interference způsobují, že paprsek
lampy není absorbován jen volnými atomy stanovovaného prvku. Nejběžnějším typem
spektrální interference je :
Absorpce pozadí ( Background Absorption). Je způsobována buď tím,
že v důsledku nedostatečně úzkého
vymezení spektra absorbují záření lampy i atomy jiného prvku s blízkou
absorpční čarou, nebo tím, že záření lampy absorbují i nedostatečně disociované
molekuly případně pevné částice přítomné v plameni. Vznik těchto
nespecifických absorpcí je v prvním případě omezován použitím kvalitního
monochromátoru a úzké štěrbiny vymezující vstup záření do fotonásobiče,
v druhém případě použitím zdroje kontinuálního záření (většinou deuteriové
lampy pro kratší vlnové délky a halogenové lampy pro oblast delších vlnových
délek). Přístroj je konstruován tak, že střídavě odečítá záření kontinuálního zdroje a katodové lampy. Jako
specifickou absorpci (odpovídající
koncentraci stanovovaného prvku) vyhodnotí přístroj jen pokles záření katodové lampy
nedoprovázený poklesem záření kontinuálního zdroje. Nespecifická absorpce totiž
způsobí úbytek záření obou zdrojů současně.
Korekce pozadí použitím kontinuálního zdroje
záření má sice svá omezení, ale pro aplikace plamenové AAS většinou postačuje.
Pro náročnější aplikace elektrotermální
AAS se ale více používají jiné principy, jako například korekce pozadí
využívající Zeemanův jev, tj. štěpení energetických hladin v magnetickém
poli.
V některých zvlášť náročných aplikacích se
pro odstranění či omezení interferencí musí přistoupit k předběžným
úpravám vzorku, jako je mineralizace (na mokré nebo suché cestě,
v otevřeném či tlakovém systému případně s využitím mikrovlnného
záření ETHOS- mikrovlnný
tlakový mineralizátor ), extrakce do organických rozpouštědel apod. Každý takový krok nejen prodlužuje čas
potřebný ke získání výsledku a zvyšuje cenu stanovení, ale i zvětšuje riziko
případné kontaminace vzorků (např. obsahem stanovovaného prvku v činidlech
použitých při mineralizaci), nebo naopak ztráty analytu (například vytěkáním
při otevřeném způsobu mineralizace).
Proto je snaha použití těchto před úprav co nejvíce eliminovat. Daří se to i
díky stále dokonalejší konstrukci
přístrojů, softwarového vybavení a komerční dostupnosti referenčních materiálů
s garantovaným obsahem stanovovaného prvku a ekvivalentní matrici.
Nezbytným předpokladem provádění analýz principem
AAS je i dokonale zabezpečená preanalytická oblast. Vzhledem k nízkým stanovovaným koncentracím mohou mít
nezanedbatelný vliv například nečistoty
v používaných odběrových nádobkách, kontaminace vzorků z prostředí,
ztráty analytu např. absorpcí na stěny nádobky při delším skladování vzorků
apod. Toto představuje samostatnou rozsáhlou problematiku přesahující rozsah
tohoto dokumentu (Literatura 2).
Tabulka 1
|
Krok |
Děj |
Princip |
Schéma |
Forma |
|
1 |
Nebulizace
(Nebulization) |
Kapalný
vzorek se rozpráší do směsi vzduch + acetylen |
M + +
A - |
Aerosol
vzorku |
|
2 |
Odpaření
(Desolvation) |
Při
zahřátí v plameni se odpaří rozpouštědlo |
MA |
Pevné
částice vzorku |
|
3 |
Zkapalnění
(Liquefaction) |
Pevné
částice vzorku dalším zahříváním zkapalní |
MA |
Kapalný
vzorek |
|
4 |
Vypaření
(Vaporization) |
Dalším
zahříváním vzniknou páry vzorku |
MA |
Plyn |
|
5 |
Atomizace
(Atomization) |
Disociují
chemické vazby a vzniknou volné atomy stanovovaného prvku. Počet v tomto
kroku vzniklých volných atomů odpovídá koncentraci stanovovaného prvku ve
vzorku. |
M 0 +
A 0 |
Plyn |
|
6 |
Excitace
(Excitation) |
Volné atomy
absorbují záření lampy a přechází do
excitovaného stavu |
M * |
Plyn |
|
7 |
Ionizace
(Ionizaction) |
Případný
přebytek dodané energie může rozštěpit atomy stanovovaného prvku. |
M + +
e - |
Plyn |
Specifikace
přístroje
Popis přístroje:
AAnalyst 100 je konstruován ve tvaru kompaktního
kvádru. Samostatně je dislokován ovládající PC a tiskárna. V levé části
přední stěny je dopředu otevřený
prostor (Sample Area), ve kterém je umístěn nastavitelný hořák (Burner System),
nasávací zařízení s nebulizátorem (Nebulizator)a vývod do odpadní nádoby
(Drain Vessel). Prostor hořáku se při provozu zakrývá vpravo otvíratelnými
dvířky (Burner Door) s krycím UV filtrem, který zabraňuje poškození zraku
obsluhy. V pravé části přední stěny je pod vzhůru odklápěným krytem nastavitelný držák spektrální
HKL lampy (Lamp Compartment). Mezi prostorem pro hořák a HKL lampou je na
přední stěně lokální ovládací klávesnice, která se ovšem použitím PC vyřazena.
Hlavní vypínač přístroje je vpředu dole na pravé stěně přístroje. Připojovací
porty a přívody plynů jsou kompletně umístěny na zadní stěně přístroje.
Technické údaje:
Hmotnost přístroje: 68 kilogramů
Rozměry přístroje: délka 97 cm, šířka 87 cm, výška
51 cm
Napětí: 220 V
Kmitočet: 50 Hz
Síťová pojistka: 3,15 A
Ovládání: lokální klávesnicí nebo PC vybaveným
programem AAWinlab
Doporučené umístění:
Teplota laboratoře 10-35 °C
Vlhkost vzduchu mezi 20 až 80 %
Čisté prostředí bez kouře, vibrací a korosivních
par. Vyloučit přímý sluneční svit na přístroj a umístit přístroj
v dostatečné vzdálenosti od topení a alespoň 50 cm od stěny kvůli přístupu
k prvkům umístěným na zadní stěně přístroje.
Provozní údaje:
Optický systém: dvoupaprskový
Korekce pozadí: deuteriová výbojka
Monochromátor:
Littrow, rozsah vlnových délek 185-860 nm, difrakční mřížka 1800 vrypů/mm,
plocha mřížky
64x72 mm, šířka štěrbiny 0.2, 0.7 a 2.0 nm
Detektor: fotonásobič citlivý v rozsahu
190-860 nm
Zdroje záření: HKL lampy (Hollow cathode
lamps) a EDL lampy (Electrodeless
discharge lamps)
Hořáky: titanové , šířka 10 cm pro provoz
acetylen-vzduch a 5 cm pro provoz acetylen-oxid dusný
Přídavná
zařízení
-
odsávací ventilační zařízení (doporučený výkon 5400-8400 litrů/minutu)
umístěné cca 70 cm nad stolem (nad hořákem). Odsávání nad hořákem je důležité,
protože: chrání obsluhu před působením toxických zplodin ; chrání přístroj před
vznikajícími korosivními zplodinami ; odvádí teplo vzniklé hořením plamene
-
tlaková láhev s acetylenem (vystačí asi na 30 hodin provozu hořáku).
Acetylen je rozpuštěn v acetonu, který preventivně zabraňuje explosivnímu
rozkladu acetylenu. Přívodní vedení nesmí být z mědi. Doporučený výstupní
tlak 83-96 kPa. Láhev se musí vyměnit již při poklesu tlaku acetylenu pod 600
kPa.
-
zdroj tlakového vzduchu (tlaková láhev-vystačí na 5 hodin provozu nebo
kompresor) s doporučeným výkonem minimálně 30 litrů/min a doporučeným výstupním tlakem 350-450 kPa.
Kompresor musí být bezolejový a musí být zařazen sušící filtr odstraňující vzduchu vodu, olej, vodní
aerosol a případné pevné částečky. Nikdy se nesmí zaměnit vzduch za čistý
kyslík !
-
nádoba pro odpadní systém hořáku ve které se shromaždují nespálené a
zkondenzované zbytky aerosolu vytvořeného ze vzorku a vzduchu
v nebulizátoru. Odpadní systém (Burner Drain System) má i bezpečnostní
funkci, protože svým sifonovým uspořádáním odděluje prostor směšovací komory a
hořáku od vnější atmosféry laboratoře.
-
počítač pro řízení přístroje s doporučenou konfigurací:
mikroprocesor Pentium alespoň 75 Hz, 16 nebo více MB RAM paměti, 800 MB hard disk, Windows 95
-
tiskárna pro tisk dat, nejlepší je z hlediska rychlosti tisku
laserová, ale stačí i jehličková například EPSON, LX-300.
Reagující
substance, nosná media, pomocná činidla
Acetylen, vzduch
Spotřební
materiál
HKL lampy a D2 lampa (které mají určitou
životnost), papír do tiskárny, barva do tiskárny, nádobky na vzorky, špičky
pipet
Kalibrace
a kontrola činnosti
Atomová absorpční spektrofotometrie je srovnávací
analytickou technikou. Koncentrace vzorku je stanovena na základě srovnání
změřeného absorbančního signálu se signálem získaným měřením blanku a jednoho
nebo více kalibračních standardů. Naměřený signál blanku a kalibračních
standardů se nejdříve použije pro sestrojení kalibrační závislosti mezi
absorbancí a koncentrací. Potom se změří absorbanční signál vzorku a
koncentrace vzorku se vypočte z dříve ustavené kalibrační křivky.
Rovnice kalibrační křivky může sloužit
k výpočtu koncentrací vzorků v širokém rozsahu koncentrací.
Udávají se obecná pravidla pro volbu koncentrací
kalibračních standardů.
1. Praktická spodní mez
pro kalibrační křivku je přibližně 20-50 násobek detekčního limitu (LOD). Je
ovšem možné provádět analýzy pod praktickou spodní mez kalibrační křivky, ale
potom je obvyklé provádět opakování analýz vzorků a blanku.
2. Horní mez kalibračního
rozsahu je často omezena na šestinásobek lineárního rozsahu, pokud jsou pro
kalibraci použity alespoň tři kalibrační standardy. Pokud jsou používány pouze
dva kalibrační standardy, nebude rozsah použitelnosti kalibrační křivky větší
než trojnásobek lineárního rozsahu.
3. Při používání tří
kalibračních standardů by jejich koncentrace měly být zvoleny tak, že
koncentrace prvního je přibližně stejné hodnoty jako horní mez lineárního
rozsahu, koncentrace druhého je trojnásobek koncentrace prvního a koncentrace
třetího je šestinásobek koncentrace prvního (pravidlo 6:3:1)
4. Pro většinu stanovení
jsou vhodné tři kalibrační standardy, avšak programové vybavení dovoluje
použití až 15 kalibračních standardů. Další standardy by měly být vloženy mezi
standardy splňující pravidlo 6:3:1 tak, aby všechny koncentrace těchto
standardů byly rovnoměrně rozmístěny podél kalibrační křivky.
Program AA WinLab umožňuje zvolit při editování
metody tři základní typy kalibrační křivky:
-
- lineární kalibrace procházející počátkem souřadného systému (nulovou absorbancí a
koncentrací).Rovnice pro tuto kalibrační metodu je: C = K1 A , kde C = koncentrace, A = absorbance a K1 = směrnice (slope)
-
lineární kalibrace neprocházející počátkem souřadného systému.
Blank je považován za první bod kalibrační křivky. Rovnice pro tuto kalibrační
metodu je: C = K1 A + K2 , kde K2 je úsek na
ose (intercept)
-
nelineární kalibrace procházející počátkem využívá složitější
“racionální” rovnici.Signál blanku je vždy měřen první a potom je automaticky
odečítán od všech následujících měření signálů,
V AA WinLab je zařazen i program pro změnu
směrnice (reslope), kterým lze provádět malé úpravy parametrů kalibrační křivky
pomocí jediného kalibračního standardu, čímž se korigují malé změny podmínek
v přístroji bez nutnosti proměření všech kalibračních standardů.
Naměřené kalibrace lze částečně editovat, tj. lze
například vypustit jeden nevyhovující standard apod., ale nelze zadat pouze
“teoretickou” kalibraci. Vždy se musí jednat o naměřené hodnoty. Tím je splněna
jedna ze zásad SLP, tj. omezení možných zásahů obsluhy.
Programové vybavení dovoluje používat i metodu standardních přídavků, což je
metoda která umožňuje analyzovat vzorky, u kterých má matrice značný vliv na
směrnici kalibrační křivky. Při použití této metody je analyzován vzorek
samotný a vzorek, ke kterému bylo přidáno známé množství analytu. Nalezené
absorbance jsou používány k zjištění směrnice kalibrační křivky pro každý
vzorek. Metoda standardních přídavků má ale svá omezení (kalibrace musí být
lineární, matrice musí mít stejný vliv na přidávaný analyt, jako má na analyt
přítomný ve vzorku ) a měla by být používána až jako metoda poslední volby.
Vhodnější je omezit vlivy matrice jinými způsoby (před úprava vzorku, jiné
podmínky atomizace apod.).
Kontrolu činnosti při měření je vhodné provádět
například eliminací malých změn programem reslope, vhodným zařazováním
standardních referenčních materiálů (SRM= Standard Reference Material),
vytvářením regulačních diagramů atd., viz
řízení jakosti.
Údržba
Údržbu přístroje je možné rozdělit na následující
oblasti:
·
Udržování exterieru celého přístroje v čistém stavu (dle potřeby
otřít vlhkým hadříkem maximálně
s trochou detergentu).
·
Údržba hořáku (Burner Head) (čištění štěrbiny hořáku při jakékoliv známce znečištění, což se
projeví nepravidelnostmi v plameni. Čistí se speciálním přípravkem
z umělé hmoty (Head cleaning tool 0303-1573), který je v příslušenství.
Použití tvrdých předmětů by vedlo k poškození hořáku.
·
Údržba směšovací komory (Burner Chamber) .Intervaly čištění závisí na
povaze vzorků. Důležité je čištění po eventuelním nasávaní roztoků
s vysokou koncentrací Cu, Ag nebo Hg (mohou vznikat nestabilní acetylidy.
·
Údržba nebulizátoru (čištění měděným drátkem dodávaným s přístrojem – obj. č. 0303-0135)
·
Údržba odpadního systému (Drain System)
( dle potřeby čistit vodou event. kartáčkem na zkumavky
Pracovní
postup
Vzhledem k tomu, že atomový absorpční
spektrofotometr je univerzální zařízení
umožňující zavádět široké
spektrum různých aplikací, je pracovní postup v detailech velmi
variabilní odpovídající vždy konkrétní
metodě zavedené a validované (ověřené) obsluhou. V tomto dokumentu proto
nejsou uvedeny všechny možnosti, ale pouze rámcový stručně okomentovaný postup:
Veškerý postup je prováděn a řízen přes PC
s programem AA WinLab: Zapne se AAnalyst 100, zapne se PC a ikonou se spustí program AA Win Lab.
Vlastní analýze musí předcházet vytvoření a úprava
metody, protože v AAnalyst 100 nejsou žádné předem definované a připravené
metody. Jednou připravená metoda se již příště může vyvolat z paměti a
nemusí se opakovaně nastavovat.
I. Vytváření metod:
1. V nabídce “File”
se stiskne “New Method”. Objeví se text pro vytvoření nové metody.
2. V tomto textu se
vybere stanovovaný prvek a počáteční hodnoty parametrů.
3. V ikoně “Method
Editor” se vyberou a nastaví konkrétní hodnoty parametrů, které jsou vhodné pro
prováděnou analýzu.
4. Zkontrolují se ještě
jednou veškeré parametry a v nabídce “Edit” se stiskne “Check Method”. Přístroj provede kontrolu, zda jsou
všechny parametry odpovídající a slučitelné. V záporném případě se objeví
seznam chyb.
5. Uloží se metoda pod
vhodným jménem. V nabídce “File” se stiskne “Save Method As”.
6. Pomocí ikon se otevřou
a po pracovní ploše monitoru vhodně rozmístí potřebná okna (Výsledky (Results),
Kalibrace (Calibration), Ovládání (Manual), Plamen (Flame)) a v nabídce
“File” se stiskne “Save Workspace”. Uloží se tak pracovní prostředí, které se
otevře při příštím použití metody a odstraní se tak nutnost opakovaného
nastavování pracovní plochy.
II. Vytvoření informací o vzorcích:
Pro úsporu plynů a provozního času HKL lamp, je
vhodné, při větším množství analyzovaných vzorků, předem připravit údaje o
vzorcích a nadefinovat do kterého souboru se budou výsledky ukládat.
1. V nabídce “File”
se stiskne “New Sample Info File” (nebo se použije přímo ikona “Sample Info”).
Objeví
se okno editoru
informací o vzorcích.
2. Vloží se údaje o
vzorcích (označení, pořadí analýz, jednotky výsledků, analytik,...)
3. V nabídce “File”
se stiskne “Save As Sample Info File...”. Napíše se jméno souboru a stiskne OK.
III. Příprava systému pro měření:
1. Zapne se odsávací
zařízení.
2. Otevřou se uzávěry
tlakových lahví s acetylenem a vzduchem.
3. Vloží se příslušná HKL
lampa.
IV. Seřízení lampy:
1. Stiskne se ikona
“Lamp”. Objeví se okno “Align Lamps” .
2. Nastaví se (pokud není
kódovaná lampa, která se nastaví sama) prvek, vlnová délka a žhavící proud.
3. Zapne se lampa
stisknutím tlačítka “Set Up”. Naskočí zelený sloupcový ukazatel energie lampy.
4. Pomocí dvou
nastavovacích šroubů u držáku HKL
lampy se nastaví maximum
energie. Kartičkou z tvrdého papíru opatřeného ryskou se vizuelně
zkontroluje průběh paprsků lamp nad štěrbinou hořáku a eventuelně se upraví
umístění hořáku.
5. Používá-li se
v metodě korekce pozadí, stiskne se ikonka “Bkgnd.Corr.” Objeví se žlutý
sloupcový ukazatel energie lampy pozadí.
6. Pokud se ukazatelé
energií dostanou mimo rozsah, stiskne se ikonka “Set Midscale” a ukazatelé se
tak nastaví na střed rozsahu.
7. Uzavře se okno “Align
Lamps”
V. Nastavení výšky hořáku:
1.
V nabídce “Tools” se stiskne “Continuous Graphics”. Objeví se okno
s kontinuálním grafickým
ukazatelem absorbance.
2.
Pomocí šroubu pro vertikální seřízení se sníží hořák tak, aby hlava
hořáku byla pod paprsky lampy.
3.
Stiskne se ikonka “Autozero”. Absorbance se vynuluje.
4.
Zvedá se hořák tak dlouho, dokud se nezobrazí absorbance mezi 0,002 až
0,004.
5.
Snižuje se hořák dokud se absorbance nevrátí zpět na 0,000. Pak se navíc
otočí ovládacím šroubem o čtvtrkruh ve
směru snížení. Tím se dosáhne,že paprsky lamp jsou těsně nad hlavou hořáku.
VI. Zapálení plamene:
1.
V okně “Flame Control” se stiskne ikonka “Bleed”. Tím se naplní
přívodní vedení plynů a na průtokoměrech se zkontroluje nastavení vstupního
tlaku (většinou vzduch 4 a acetylen 2)
2.
Stiskne se ikonka “Flame OFF/On”. Zapálí se plamen.
VII. Nastavení sání nebulizátoru:
1.
V nabídce “Tools” se stiskne “Continuous Graphics”.
2.
Nasává se blank a pokud je signál stabilní, stiskne se “Autozero”.
3.
Nasává se vhodný referenční roztok (Ag, Cu, Mg, Mn nebo Pb), který dává absorbanční signál o hodnotě asi 0,2
abs.
4.
Uvolní se pojistka nebulizátoru a pomalu se otáčí nastavovací šroub proti
směru pohybu hodinových ručiček, dokud se nezačnou objevovat bubliny na konci trubice ve standardu.
5.
Pomalu se otáčí nastavovací šroub po směru hodinových ručiček. Hodnota
absorbance se zvýší až na maximum a potom začne klesat. Nastaví se na maximum.
6.
Zajistí se pojistka.
VIII. Optimalizace systému hořáku:
1. V nabídce “Tools”
se stiskne “Continuous Graphics”.
2. Nasává se blank a
pokud je signál stabilní stiskne se “Autozero”.
3. Nasává se vhodný
referenční roztok (Ag, Cu, Mg, Mn nebo Pb), který dává absorbanční signál o hodnotě asi 0,2 abs.
4. Pomocí horizontálních
a vertikálních šroubů se pozice hořáku nastaví na maximální absorbanci.
5. V případě potřeby
je možné ještě optimalizovat pozici nárazové kuličky v nebulizátoru a
průtoky paliva a oxidantu. Potom se opět optimalizuje vertikální pozice hořáku
a zkontroluje se, zda hořák nebrání průchodu paprsků lamp tím, že se nasaje
blank a absorbance by měla být blízká nule.
IX. Změření (vyvolání) kalibrační křivky:
1. Nasává se blank a
stiskne se ikona “Analyse Blank”
v okně “Manual Analysis Control”.
2. Nasávají se příslušné
kalibrační standardy a stiskává se ikona “Analyse Standard”. V Okně
“Calibration” se průběžně objevuje grafický záznam měřené kalibrační křivky.
Přístroj sám vyloučí nevhodná měření, například neodpovídající pořadí dle
koncentrací apod. Kalibraci lze i ručně upravovat: V nabídce “Analyses” se
stiskne “Edit calibration” a může se volit který standard zahrnout a který
naopak vyloučit z kalibrační křivky. Nelze ovšem zadávat “teoretické”
neměřené hodnoty.
3. V nabídce
“Analyses” lze stisknout “Recall calibration” a tím vyvolat kalibraci naměřenou
dříve.
4. Odpovídající nastavení
lze zkontrolovat pomocí standardu editovaného v metodě jako “Reslope”. Tím
se mohou eliminovat malé změny v nastavení přístroje bez nutnosti měření
celé kalibrační křivky.
X. Měření vzorků:
1. Podle údajů
předefinovaných v “Sample Info” se nasávají vzorky a stiskává se ikona “Analyse
Sample”.
2. Podle zvoleného
postupu se mezi vzorky vkládají kontrolní materiály používané pro kontrolu
kvality (konstrukci kontrolních regulačních grafů)
3. Uloží se měření
v nabídce “File” se stiskne “Save Method”.
XI. Vypnutí systému:
1. Po analýze posledního
vzorku se ještě několik minut nasává destilovaná voda pro propláchnutí celého
systému hořáku a odpadu.
2. Vypne se plamen
stisknutím tlačítka “Flame Off/On” v okně “Flame Control”
3. Vypne se HKL lampa tím,
že se zadá nulový žhavící proud v okně “Align Lamps”
4. Vypne se lampa pozadí
stisknutím ikonky “Bkgnd.Corr.” v okně “Align Lamps”.
5. Ukončí se AA WinLab :
V nabídce “File” se stiskne “Exit”.
6. Vypne se AAnalyst
100 hlavním vypínačem.
7. Vypne se PC a
tiskárna.
8. Uzavřou se tlakové
láhve s acetylenem a vzduchem.
9. Vypne se odsávání.
Řízení
kvality
Atomový absorpční spektrofotometr AAnalyst 100
Perkin Elmer je zařízení umožňující (po
správném nastavení a nakalibrování metody) přesné a správné měření celého
spektra prvků principem AAS. Konečný výsledek měření může být ale významně
ovlivněn i faktory nesouvisejícími bezprostředně se správnou funkcí analyzátoru
(způsob odběru a skladování vzorků apod.). Nejjednodušší cestou zajištění
kontroly i těchto faktorů je vkládání kontrolních referenčních materiálů
založených například na matrici séra. Tyto materiály se analyzují současně s
každou měřenou sérií vzorků. Výsledky měření kontrolních referenčních materiálů
se zaznamenávají do regulačních diagramů a umožňují tak trvale sledovat
stabilitu (správnost a přesnost) měření. V případě překročení varovných či
regulačních mezí se okamžitě prověří situace a odstraní příčina chybného
měření. Data těchto kontrolních měření je možné uchovávat v jakémkoliv
laboratorním systému umožňujícím konstrukci regulačních diagramů. Vedle uvedené
interní kontroly kvality je laboratoř zařazená do externí kontroly kvality
(pravidelné kontrolní cykly firmy SEKK). Jakost stanovení je také zajišťována
pravidelnou údržbou, která je zaznamenávána do provozního deníku přístroje.
Klinické údaje
Atomová absorpční spektrofotometrie se
v biochemických laboratořích používá především pro stanovení stopových
prvků v biologických materiálech. Za stopové prvky se v současné době
považují prvky, které se v lidském organismu vyskytují v koncentraci
menší než 1 g na kg hmotnosti. Stopové prvky lze dělit na esenciální ( železo, zinek, měď, chrom,
selen, jod, kobalt, mangan, molybden, nikl, fluor, cín, křemík, vanad),
neesenciální ( rubidium, stroncium, antimon) a toxické ( kadmium, olovo, rtuť,
hliník). Pojem esenciální a toxický ale nelze brát staticky. Tyto pojmy jsou
relativní a závisí na celé řadě dalších faktorů a údajů ( dávka, časová
dimenze, chemická forma, individualita organismu, interakce s jinými
látkami v prostředí atd.). Tento relativní pohled má obecnější platnost a
je velmi důležitý zvláště z hlediska prevence poškození zdraví způsobeného
buď nedostatkem, nebo naopak přebytkem určitého prvku (Literatura 1)
Problematika klinických vlastností jednotlivých
stopových prvků je uvedena v příslušné literatuře ( Například Literatura
3) a přesahuje rámce tohoto dokumentu.
U každého prvku je vhodné volit jen určitý druh
biologického materiálu, tj. například nepožadovat stanovení olova v séru
(Pb je převážně obsaženo v erytrocytech) . Stopové prvky se také liší
biologickým poločasem. U prvků s krátkým poločasem se
musí věnovat zvýšená pozornost správné
volbě doby odběru. Například při monitorování expozice rozpustným sloučeninám
Ni nemá smysl odebírat vzorek na stanovení Ni v moči ráno na začátku pracovní směny, kdy je jeho
koncentrace daleko nižší než na konci směny, ani týden po expozici, kdy je již
prakticky veškerý Ni vyloučen.
Poznámky
Jiné
související informace
Literatura
1) Senft, V., Kohout, J.
: Patří chrom mezi esenciální nebo toxické prvky? Čas.Lék.Čes. , 135, 1996,
s.150-154.
2) Senft, V., Racek, J.,
Kohout,J.: Stopové prvky v biologických materiálech. Preanalytické
zabezpečení. Čas.Lék.Čes. , 137, 1998, s. 240-243.
3) Senft, V., Rusňáková,
H., Racek, J.: Význam různých možností monitorování hladiny magnesia v
organismu. Klin.Bioch. Metabol. , 5, 1997, s. 92-93.
Appendixy
Stručný
popis postupuOSN-E
Zapne se PC,
AAnalyst 100 a program AA WinLab.
1. Vytvoří se informační
soubor o vzorcích.
2. Zapne se odsávací
zařízení, otevřou se tlakové lahve s acetylenem a vzduchem, vloží se HKL
lampa.
3. Seřídí se HKL lampa.
4. Nastaví se výška
hořáku.
5. Zapálí se plamen
hořáku.
6. Nastaví se sání vzorku
nebulizátorem.
7. Optimalizuje se systém
hořáku.
8. Změří se nová (nebo
vyvolá a eventuelně upraví pomocí “reslope” dříve naměřená ) kalibrační křivka.
9. Změří se vzorky a
kontrolní materiály (regulační grafy).
10. Uloží se výsledky do
paměti PC.
11. Vypne se plamen,
žhavení lamp a program AA WinLab.
12. Vypne se AAnalyst 100,
PC, tiskárna, odsávání
13. Uzavřou se redukční
ventily na tlakových lahvích s acetylenem a vzduchem.
Autorské
poznámky
Doporučení, recenze, schválení