Index lomu je míra rychlosti, jakou prochází světlo určitou látkou; vyjadřuje se jako poměr rychlosti světla v daném prostředí (u) a rychlosti světla ve vakuu (c):
n = c/u
Když mezi bleskem a hromobitím uběhnou tři vteřiny, tak je bouřka právě jeden kilometr daleko. To znamená, že velikost rychlosti je u = 1km/3s = 1000m/3s = 333m/s. To je rychlost zvukových vln ve vzduchu. Ve vodě se šíří zvuk rychlostí asi 1500 m/s, v železných kolejnicích to je asi 5000 m/s. Také rychlost světla je v různých látkách různá, ale není zvykem ji udávat v m/s, ale číslem, které udává, kolikrát je rychlost světla ve vakuu větší, než v dané látce. Tomu číslu se říká index lomu světla.
Například index lomu vody je 1,3; skla 1,5.
Název index lomu světla plyne ze způsobu jeho měření. Měří se nejčastěji lom světla na rozhraní dvou prostředí, třeba mezi vzduchem a vodou, nebo vzduchem a sklem.
Disperze je změna indexu lomu určité látky
v závislosti na vlnové délce světla. Hustota a
index lomu kapaliny se uplatňují při charakterizaci čistých kapalin pomocí
molární refrakce (Rm), vypočtené z rovnice
kde M je molární hmotnost látky, n je index lomu látky a ρ je její hustota (stanovená při téže teplotě, při níž se stanovuje index lomu). Měření indexu lomu se běžně provádějí pomocí čáry D sodíkového spektra.
Jaroslava Vávrová
recenzoval Dalibor Novotný