Synonyma: Hypophosphatasia, hypofosfátazémie,
fosfoetanolaminurie
McKusick (OMIM): 146300, 171760, 241500, 241510
Podstata: Generalizovaný deficit aktivity tkáňově
nespecifického (jaterního/kostního/ledvinného) izoenzymu alkalické fosfatázy
(ALP). Aktivita dalších tří tkáňově specifických izoenzymů ALP
(střevního/placentárního/ zárodečných buněk) není postižena.
Dědičnost: Perinatální a infantilní forma hypofosfatázie je děděna
autozomálně recesivně. U mírné adultní formy se předpokládá autozomálně
dominantní přenos onemocnění.
Chromozomální lokalizace: 1p36.1-p34
Výskyt: vzácný, v ČR zachyceno několik pacientů
Typy: perinatální, infantilní, adultní,
odontohypofosfatázie, pseudohypofosfatázie
Klinický obraz: Hypofosfatázie je metabolické kostní onemocnění, které
odráží důležitou roli ALP v kostní mineralizaci. Klinicky se
hypofosfatázie prezentuje špatnou mineralizací kostí projevující se jako
rachitida u kojenců a dětí a jako osteomalacie u dospělých. Klinické projevy
jsou velmi variabilní. Perinatální ("letální") forma novorozenců je
spojena z nejzávažnější kostní hypomineralizací a deformitami. Infantilní
forma se projevuje jako vývojové onemocnění kolem 6 měsíců věku. Přítomná
hyperkalcemie a hyperkalciurii může způsobovat kraniosynostózu a nefrokalcinózu.
Tato forma hypofosfatázie je často smrtelná. Předčasná ztráta mléčných zubů a
křivice jsou hlavními klinickými příznaky infantilní hypofosfatázie. Adultní
forma hypofosfatázie se typicky projevuje opakovanými zlomeninami a
pseudozlomeninami dlouhých kostí a někdy vyvolává artritidu z kalcium
pyrofosfát dihydrátu a zřejmě i depozita krystalů kalcium fosfátu.
Odontohypofosfatázie se týká jen mírně postižených jedincům, kteří mají zubní,
ale ne kostní projevy onemocnění. Pseudohypofosfatázie je nesmírně vzácná
varianta onemocnění, při níž je aktivita sérové ALP normální.
Laboratorní diagnostika: U hypofosfatázie se endogenně hromadí tři fosfosloučeniny:
fosfoetanolamin (PEA), anorganický pyrofosfát (Ppi) a pyridoxal 5'-fosfát
(PLP), o nichž se soudí, že to jsou přirozené substráty tkáňově nespecifické
ALP. Laboratorní diagnostika je možná na základě snížené aktivity ALP
v séru a zvýšené koncentrace fosfosloučenin v tělních tekutinách.
Léčba: Pro hypofosfatázii neexistuje účinná léčba. Enzymová terapie
i. v. infúzí ALP z různých tkání neměla obecně významný klinický účinek.
Prenatální diagnostika: Prenatální diagnostika
perinatální hypofosfatázie je možná (ultrasonografie, radiografie a stanovení
aktivity ALP v plodové vodě).
Další informace
Evženie Pospíšilová,
Marie Švarcová, Antonín Jabor
recenze
Sylvie Šťastná