Mozkové ischemie se cytologickém obrazu
projevují fagocytózou nekrotické tkáně lipofágy, není-li však specifický
substrát fagocytózy přítomen, jsou cytologické nálezy velmi nespecifické. Cytologické
vyšetření může u většiny případů rozhodnout jinak někdy velmi obtížnou
diferenciální diagnostiku mezi příhodou ischemickou a hemoragickou. Známky
aktivace elementů monocytární řady lze pozorovat obvykle již v iniciálním
stadiu. Může dojít i ke zvýšení počtu těchto elementů. Je tedy přítomna
monocytární oligocytóza či monocytární pleiocytóza, tato však obvykle nevysoká.
Dále se objevuje fagocytóza nekrotických hmot, projeví se přítomností lipofágů.
Obraz není úměrný rozsahu lese a větší cytologickou odezvu mají ischemická
ložiska ležící v blízkosti likvorových cest. Podobně jako u intraparenchymových
mozkových hematomů, lze někdy přechodně pozorovat přítomnost neutrofilních
granulocytů, někdy i jejich početní převahu. Může tedy být přítomna granulocytární
oligocytóza, někdy až mírná granulocytární pleiocytóza. Vzácněji lze někdy
pozorovat známky aktivace v řadě lymfocytární, případně i zmnožení těchto
elementů. To je nejspíše způsobeno někdy nastupujícím aseptickým reaktivním
zánětlivým procesem, který se pak projeví lymfocytární oligocytózou nebo mírnou
lymfocytární pleiocytózou. Dále pak však již převažuje obraz úklidové reakce s
vyjádřenou lipofagocytózou. Iniciální formy lipofágů lze opět velmi dobře
prokázat pomocí speciálních metodik. Někdy lze pozorovat přítomnost ojedinělých
erytrocytů, dále i jejich fagocytosu. Takovéto obrazy tvoří plynulý přechod k
obrazu malatia rubra, nálezy jsou pak prakticky neodlišitelné o nálezů u
mozkových parenchymových hematomů. Po ukončení úklidové reakce zůstávají dlouho
přítomny lipofágy, neboť lipoidní částice jimi fagocytované jsou metabolizovány
na estery cholesterolu, což je pro makrofágy substrát dále obtížně
degradovatelný. I později lze sledovat i bez přítomnosti fagocytózy
přetrvávající aktivaci či početní převahu v monocytární řadě.
Sled cytologických stadií u mozkových ischemií:
1)
Monocytární
oligocytóza až monocytární pleiocytóza mírného stupně. Vzácněji počet elementů
výrazněji zvýšen.
2)
Úklidová
reakce s lipofagocytózou - typický obraz.
3)
Reziduální
monocytární fáze - již nepřítomna lipofagocytóza.
4)
Normalizace
cytologického nálezu.
Diferenciální diagnóza:
U ischemických vaskulárních lézí CNS bude nutně
diferenciální diagnóza široká pro přítomnost monocytární alterace, která je
nespecifickým nálezem, není-li přítomen specifický substrát fagocytózy. I při
nálezu lipofagocytózy zahrnuje diferenciální diagnóza všechny destruktivní
procesy CNS, které nejsou spojeny se současným krvácením do likvorových cest.
Degenerativní
onemocnění CNS -
počet elementů normální či jen lehce zvýšen, lipofagocytóza je obvykle
ojedinělá.
Nekrotizující
encefalitidy -
prakticky vždy převažuje složka zánětlivá nad komponentou nekrotickou.
Toxiinfekční
encefalopatie
- počet elementů obvykle normální, lipofagocytóza jen nevýrazně přítomna.
Nádorová
onemocnění -
obvykle nález monocytární alterace, u tumorů s invazivním růstem i
lipofagocytóza. Nezdaří-li se záchyt maligních elementů, je odlišení velmi
obtížné.
Autoagresivní
onemocnění -
systémové vaskulitidy postihující CNS - zpravidla pestřejší cytologický obraz,
jinak však zcela plynulé přechody mezi monocytární oligocytózou až pleiocytózou
a granulocytární oligocytózou až mírnou pleiocytózou, často vyšší zastoupení
eosinofilů.
Další informace:
.