Herpetické
encefalitidy jsou zánětlivá onemocnění mozkové tkáně virové etiologie, která se některými
rysy dosti liší od ostatních virových zánětů, bude tedy o nich pohovořeno
zvlášť. Někdy se tato onemocnění od ostatních virových zánětů vůbec nemusí
lišit, je tedy přítomna převážně lymfocytární pleiocytóza. Dosti často jeví
však cytologické nálezy určité odlišnosti (viz přehled). Nepřímou známkou
zánětu herpetické etiologie může být přetrvávající obraz mírné smíšené
pleiocytózy s převahou segmentů, tento obraz se jinak obvykle u virových
neuroinfekcí vyskytuje pouze v jejich iniciální fázi. Dalším možným nálezem je
obraz patologické oligocytózy, zejména lymfocytárního typu. Zde tedy nutno
zdůraznit, že malý počet elementů v likvoru vůbec nemusí být kritériem klinicky
benigního průběhu, naopak, herpetické encefalitidy patří mezi onemocnění velmi
závažná. Častěji se u herpetických encefalitid vyskytuje nekrotická a
hemoragická komponenta zánětlivého procesu, případně obě současně. Velmi vzácně
lze však u některých herpetických encefalitid pozorovat normální likvorologický
nález, kde dochází k úmrtí pacienta dříve, než se rozvine odpovídající
celulární reakce v likvoru. Tyto případy jsou však zcela výjimečné.
Diferenciální diagnostika:
1)
Hnisavé neuroinfekce - záměna je možná jen v akutním
stadiu virových zánětů, kdy bývá přítomna granulocytární pleiocytóza. Ta zde
však rychle přechází v lymfocytární pleiocytosu. Obecně je u virových
onemocnění výrazně nižší počet elementů. Ve stadiích terminálních může být určitá
podobnost při průběhu úklidové reakce - může výrazně zřetelně přetrvávat
lipofagocytární aktivita, zatímco fragmenty jader v makrofázích jsou obtížně
detekovatelné, jinak lze samozřejmě očekávat lymfofágy u zánětů virových a
leukofágy u zánětů bakteriálních.
2)
Ischemické cévní lese CNS - u ischemických cévních
mozkových příhod může být velmi podobná terminální fáze úklidové reakce s
doznívající lipofagocytární aktivitou, je tedy opět přítomen obraz monocytární
pleiocytózy či monocytární oligocytózy.
3)
Intraparenchymový mozkový hematom - jsou přítomny známky
destrukce tkáně CNS, provázené intermeningeálním krvácení, alespoň malého
rozsahu, při provalení do komor masivního. Je tedy přítomna lipofagocytární a
erytrofagocytární aktivita. Nález může imitovat obraz herpetické encefalitidy s
vyjádřenou komponentou hemoragicko-nekrotickou. Zpravidla jsou však ale zároveň
vyjádřeny známky aktivace v lymfocytární řadě.
4)
Neuroborelióza - zde jsou cytologické nálezy někdy zvláště
obtížně hodnotitelné, proto neuroborelióza nechybí v diferenciální diagnose i
jiných onemocnění. Častěji je přítomna lymfocytární pleiocytóza či lymfocytární
oligocytóza, méně často monocytární oligocytóza, dobře imitující obraz
polyradikuloneuritidy. Dosti často je neuroboreliózy přítomna lipofagocytární
aktivita.
5)
Tuberkulosní meningitis - již velmi brzy je přítomna
smíšená pleiocytóza s převahou segmentů, méně často přítomen obraz
granulocytární pleiocytózy, zpravidla mírné. Velmi početné jsou aktivované
formy monocytární, početné jsou i buňky plasmatické. Spíše odliší
likvorologické nálezy biochemické než cytologické. Spíše výjimečně možnost
záchytu mykobakterií v preparátech.
6)
Neuroinfekce parazitární a mykotické - tyto mohou probíhat pod
obrazem hnisavého, ale případně i serosního zánětu, přítomen tedy obraz
granulocytární pleiocytózy či lymfocytární pleiocytózy. Výjimečně možný záchyt
původce v preparátech pomocí speciálních metodik.
CYTOLOGICKÉ NÁLEZY U HERPETICKÝCH ENCEFALITID -
PŘEHLED:
1) Lymfocytární pleiocytóza
- desítky
elementů až do 300*106/l (do 1,000/3)
- obvyklý
nález u serózních zánětů
2) Mírná smíšená pleiocytóza s převahou segmentů!
- imituje
počáteční stadia jiných serózních zánětů
3) Patologická oligocytóza!
- nejen však
lymfocytární
- může
imitovat jiné chorobné stavy než zánětlivé
4) Normální cytologický nález
- vzácně nacházen u herpetických
encefalitid
Další informace:
.