Neuroborelióza má cytologické likvorové nálezy velmi pestré a rozmanité. Lze pozorovat různé typy zánětlivého postižení, které mohou pro přítomnost tohoto onemocnění nepřímo svědčit. Bohužel, identifikace původce je po cytologické stránce prakticky nemožná. Neuroborelióza patří k onemocněním s projevy serózního zánětu, avšak u časných stadií onemocnění mohou být nálezy dosti odlišné. Důvodem jejich méně častého záchytu je jistě to, že velmi často se onemocnění rozvíjí plíživě a teprve až po odeznění časné fáze onemocnění je přistupováno k vyšetření likvoru. Dosti odlišný je i počet elementů, tento není obvykle zvýšen výrazně a pouze výjimečně dosahuje 300*10⁶/l (1,000/3 elementů) či více, spíše dosahuje přítomná pleiocytóza desítkových až stovkových hodnot. V počátečních fázích neuroboreliózy lze někdy pozorovat smíšenou pleiocytózu s převahou neutrofilů, zpravidla mírného stupně. V pozdějším průběhu přibývá elementů řady lymfocytární, méně i monocytární. V chroničtějším průběhu se pak objevují i buňky plasmatické, někdy dosti početné. Zprvu granulocytární pleiocytóza tak přechází v pleiocytózu převážně lymfocytární. Počet elementů nemusí být nutně zvýšen, a pak lze pozorovat lymfocytární oligocytózu. K přeměně zprvu granulocytární pleiocytózy v pleiocytózu lymfocytární vede jednak chronický průběh, pro toto onemocnění bez terapie typický, dále může být tato transformace uspíšena aplikací antibiotické terapie. Při zcela normálním či jen nevýrazném zvýšení počtu elementů může cytologický nález u neuroboreliózy zdárně imitovat obrazy u roztroušené sklerózy, kde lze rovněž pozorovat lymfocytární oligocytózu či mírnou lymfocytární pleiocytózu s plasmocytární reakcí. U neuroboreliózy se lze ne vzácně setkat s případy, kdy je počet elementů již iniciálně nízký. Zde pak je častějším nálezem přítomnost lymfocytární oligocytózy (která se jinak vyskytuje i ve stadiích již chronických), časté zde jsou aktivované formy lymfocytární, plasmatické buňky spíše až při chronickém průběhu choroby. Vzácněji lze v iniciálním stadiu pozorovat granulocytární oligocytózu, která zde však logicky tvoří zcela plynulý přechod ke granulocytární pleiocytose, obvykle mírného stupně, obvyklé v iniciálních stadiích. V chronickém stadiu mohou být ojedinělé neutrofilní granulocyty ještě přítomny, dále se mohou objevit obvykle nepočetné granulocyty eosinofilní. Nikterak vzácný není u neuroboreliózy nález monocytární oligocytózy. Tento jev lze velmi dobře vysvětlit tím, že borelióza dosti často imituje obraz polyradikuloneuritidy Guillain-Barré, velmi obdobné pak bývají i nálezy cytologické u takových případů. Dokonce ani zcela normální nález likvorologický nemůže diagnózu neuroboreliózy zcela vyloučit, neboť onemocnění může vlivem terapie či i zcela spontánně vyhasínat a po nějaké době znovu vzplanout.

 

 

Sled cytologických stadií u neuroboreliózy:

 

1.       Mírná smíšená pleiocytóza s převahou segmentů nebo granulocytární oligocytóza - rychle přechází do dalšího stadia či úplně chybí.

 

2.       Lymfocytární pleiocytóza- obvykle přítomny desítky až stovky elementů/3.

 

3.       Lymfocytární oligocytóza - v chronickém stadiu bývá přítomna plasmocytární odpověď.

 

4.       Normalizace cytologického nálezu.

 

Popřípadě přítomen obraz monocytární oligocytózy, věrně imitující cytologické nálezy u syndromu Guillain-Barré.

 

 

Diferenciální diagnóza:

 

1)       Ostatní serózní neuroinfekce - odliší pouze serologicky detekovatelná protilátková odpověď, identifikace původce morfologicky je neobvyklá.

 

2)       Tuberkulózní meningitis - zcela jiný je obraz klinický, jinak však odliší spíše likvorové parametry biochemické než cytologické. Ojediněle záchyt původce barvením na BK.

 

3)       Polyradikuloneuritis Guillain-Barré - přítomen obraz monocytární oligocytózy, prakticky neodlišitelný obraz od některých forem neuroboreliózy, rovněž přítomen syndrom disociace proteinocytologické, obvykle výrazně vyjádřený. Odliší nejlépe přítomnost protilátkové odpovědi v likvoru u neuroboreliózy.

 

4)       Ostatní neurologická onemocnění provázená obrazem monocytární oligocytózy - jedná se o nejkomplikovanější otázku cytologické likvorové diagnostiky. Boreliózu opět může odlišit přítomnost protilátkové odpovědi v likvoru.

 

CYTOLOGICKÉ NÁLEZY U NEUROBORELIÓZY - PŘEHLED:

 

1)       Pleiocytóza

·         lymfocytární - obvykle přítomna

·         polynukleární - méně častá, obvykle přítomna v iniciální fázi

 

2)       Normální počet elementů

·         patologická oligocytóza - lymfocytární, vzácněji granulocytární, monocytární + příp. fagocytóza

normální cytologický nález - ten zcela nevylučuje možnost neuroboreliózy, bývá pozitivní protilátková odpověď

 

 

 

Další informace:

• Proteiny v likvoru
• Tuberkulózní meningitis
• Polyradikuloneuritis Guillain-Barré

 

 

 

Pavel Adam

.