Frakční exkrece
(FE) informuje
o podílu, který se vyloučil do definitivní moče z původně profiltrovaného
množství. Užitečné je vyšetření frakčních exkrecí Na, K, osmolální, vody,
případně močoviny. Výpočty jsou obecně známé a shrnují je dokumenty:
Následující tabulka shrnuje referenční meze a maximální hodnoty, které dosahují ledviny
při reziduální diuréze v rámci chronického renálního selhání:
|
|
Referenční
interval |
Maximální
dosažitelná hodnota |
|
FEH2O |
0,010 – 0,020 |
0,350 |
|
FEOsm |
do 0,035 |
0,350 |
|
FENa |
0,004-0,012 |
0,300 |
|
FEK |
0,040-0,190 |
2,000 |
Frakční exkrece vody se zvyšuje při vodní, tubulární
osmotické a smíšené diuréze. Při minimálním příjmu vody může klesnout až k
hodnotě 0,004. FEOsm se zvyšuje při tubulární osmotické a smíšené diuréze.
Příčiny změn FENa a FEK jsou následující (CKrea je
clearance kreatininu):
|
Změna EF |
CKrea v ml/s |
Možná příčina |
|
EFNa zvýšena |
>= 1,15 |
diuretika, porucha tubulární resorpce |
|
>= 0,83 |
diuretika, osmotická diuréza v reziduálních nefronech |
|
|
< 0,83 |
osmotická diuréza v reziduálních nefronech, diuretika |
|
|
EFK zvýšena |
>= 1,15 |
diuretika, hyperkatabolismus, hyperaldosteronismus |
|
>= 0,83 |
diuretika, hyperaldosteronismus, hyperkatabolismus, tubulární
kompenzace poklesu glomerulární filtrace |
|
|
< 0,83 |
tubulární kompenzace poklesu glomerulární filtrace, diuretika,
hyperkatabolismus, hyperaldosteronismus |
|
|
EFNa snížená |
|
extrarenální ztráty, deplece |
|
EFK snížená |
|
extrarenální ztráty, deplece, anabolismus |
Zvýšení FENa nad 0,015 je např. při akutní tubulární
nekróze, pokles FENa je známkou prerenálního selhávání.
Zvýšení FEK je spolu s poklesem kalemie pod 3,8 mmol/l indikací
k provedení aldaktonového testu. Podobnou indikací je však i snížení FENa spolu
s vzestupem natrémie nad 145 mmol/l.
Kromě frakčních exkrecí (aktuálních) se používají také
adekvátní frakční exkrece. Jejich význam je v dokumentech:
Literatura
Jabor, A., Kazda, A., Zítko, K.: Renální funkční parametry
u nemocných v intenzívní péči. Čas. Lék. čes., 128, 1989, č. 3, s. 79 - 82.
Kazda, A., Jabor, A., Zámečník, M.: Evaluation of renal
function - a computer programme. Int. J. Biomed. Comput., 24, 1989, s. 79 - 87.
Kazda, A., Jabor, A., Zámečník, M., Mašek, K.:
Monitoring acid-base and electrolyte disturbances in intensive care. Advances
in Clinical Chemistry, 27, 1989, 201 - 268.
Kazda, A., Jabor, A., Zámečník, M.: Program pro
hodnocení renálních funkcí počítačem. Biochem. clin. bohemoslov., 13, 1984, č.
3, s. 221 - 231.
Kazda, A., Zítko, K., Novák, M.: Monitorování renálních
funkcí u nemocných resuscitační stanice. Biochem. clin. bohemoslov., 12, 1983,
č. 4, s. 305 - 314.
Schück,
O.: Examination of kidney function. Martinus Nijhoff Publ., Boston,
Massachusetts, 1984.
Další informace
Antonín Jabor