Příklad 002 - vliv úpravy apriorní pravděpodobnosti na pravděpodobnost aposteriorní

 

Mějme test, který je možné pomocí diskriminační meze dichotomizovat. Získávat budeme výsledky pozitivní (Test +) a negativní (Test -). Test má senzitivitu 0,90 (90 %) a specifičnost rovněž 0,90 (90 %). V situaci A test použijeme na neselektované populaci, ve které je apriorní pravděpodobnost choroby (prevalence) 0,01 (1 %). V situaci B se provedl předvýběr (jiné diagnostické postupy, které vedly ke zvýšení pravděpodobnosti choroby), takže apriorní pravděpodobnost choroby stoupla na 0,50 (50 %). Vypočteny jsou aposteriorní pravděpodobnosti choroby (po použití testu, prediktivní hodnoty pozitivního testu, PV₊) a prediktivní hodnoty negativního testu (PV_-).

 

Situace A.

Vyšetřeno 10000 jedinců.

 

 

 

Vypočtené parametry

 

 

 

Situace B.

Vyšetřeno 10000 jedinců, kteří prošli předběžným diagnostickým procesem s cílem zvýšit apriorní pravděpodobnost (prevalenci).

 

	Test +	Test -	Celkem
Tumor přítomen	4500	500	5000
Tumor nepřítomen	500	4500	5000
Celkem	5000	5000	10000

 

 

Vypočtené parametry

 

 

 

 

Příklad demonstruje efekt tzv. pre-testu, resp. změny apriorní pravděpodobnosti choroby předběžným diagnostickým testem. V prvním případě je prevalence choroby nízká, efektivita diagnostického testu je z hlediska záchytu choroby neuspokojivá (má však dobrou negativní prediktivní úroveň). Pro provedení pre-testu se zvýší apriorní pravděpodobnost (“prevalence”) a test lze efektivně použít pro záchyt choroby, schopnost vyloučit chorobu se naopak mírně snížila.

 

Další informace

·         Diagnostická efektivita - klinická užitečnost

·         Příklad 001

·         Příklad 003

 

 

Antonín Jabor

.