Extracelulární tekutina (ECT) tvoří u dospělých přibližně 20 % celkové tělesné
hmotnosti (tj. přibližně 33 % celkové tělesné vody) a představuje ji voda v plazmě, intersticiální
tekutině (IST), voda v lymfatickém systému, pojivové a kostní tkáni a voda
transcelulární (reprezentovaná sekrety obsaženými ve vývodných cestách slinných
žláz, pankreatu, voda ve žluči, v sekretech střeva a podobně; po jídle její
objem stoupá na 2 až 3 litry). Ztráty do tzv. třetího prostoru jsou vždy
patologické (hromadění tekutiny v ileózním střevě může dosáhnout 8 – 10
litrů, při peritonitidě se může nahromadit 5 – 8 litrů, patří sem i traumatický
edém, ascitická tekutina a další patologické výpotky). Hlavní kationt ECT je Na+, jehož zásoba je přibližně 1960
mmol (14 litrů ECT o přibližné koncentraci 140 mmol/l). Distribuci tekutin mezi
IST a plazmatickým prostorem přes kapilární stěnu popisuje Starlingův zákon,
distribuci iontů Gibbsova - Donnanova rovnováha. Část extracelulární tekutiny je v lymfatickém
systému, soustavě lymfatických cév a kapilár s otevřeným ukončením (resp.
počátkem) v mezibuněčném prostoru. Lymfatické cévy ústí do žilního systému
prostřednictvím ductus lymfaticus dexter a ductus thoracicus (pravý a hrudní
mízovod). Obsah proteinů je proměnlivý, lymfa pocházející z končetin
vykazuje koncentraci proteinů 5 (z nohy) až 20 (ze stehna) g/l, v lymfě
střev a v hrudním mízovodu dosahuje 40 g/l a lymfa z jater má koncentraci
až 60 g/l proteinů.
Další informace
.