Princip klasifikace
RIFLE u akutního renálního selhání

Stadium R (Risk)
Je-li jako
kriterium použita diuréza za čas, jsou do tohoto pásma zařazení pacienti, u
kterých byla po dobu 6 až 12 hodin diuréza pod 37,5 ml/h, resp. pod 900 ml/den
(přepočty pro osobu s hmotností 75 kg). Zvýšení kreatininu o 50 – 100 %
proti bazální hodnotě zvyšuje senzitivitu, vyšší zvýšení kreatininu (nad 100 %
pro výchozí hodnotě) je totiž prokazatelně spojeno se zvýšenou mortalitou nebo
přinejmenším s podstatně horším stavem funkce ledvin při dimisi. Ve
smíšené populaci pacientů na jednotkách intenzívní péče bylo v tomto
stadiu identifikováno pomocí diurézy 4,9 % pacientů, pomocí kreatininu 14,3 %,
společně 16,2 %, mortalita byla 17,9 %.
Stadium I
(Injury)
Omezená diuréza
s využitím předchozích cut-off hodnot trvá více než 12 hodin. Nejen pro
toto, ale pro ostatní stadia platí, že pokud jedno z kriterií klasifikuje
pacienta do nižší (méně příznivé) kategorie, použije se toto zařazení. Ve
smíšené populaci v intenzívní péči bylo v tomto stadiu 4,8 % pacientů
podle kriteria diurézy, 11,0 % podle kreatininu a 13,6 % společně, mortalita
byla 27,7 %.
Stadium F
(Failure)
Diuréza je výrazně
snížena po dobu 24 hodin, hraniční hodnotou je diuréza 20 ml/h nebo pod 500
ml/den (při přepočtu pro osobu s hmotností 75 kg je to pod 22,5 ml/h nebo
540 ml/den), případně výskyt anurie po dobu 12 hodin. Kriteria pro glomerulární
filtraci zahrnují možnost detegovat akutní zhoršení dosud stabilizovaného
chronického selhání ledvin. Ve smíšené populaci v intenzívní péči bylo ve
stadiu F 1,7 % pacientů podle kriteria diurézy, 5,1 % podle kreatininu a 6,3 %
společně, mortalita byla 33,2 %.
Stadia L (Loss) a E (End stage) jsou stadia charakterizovaná detailním
rozborem stavu pacienta a komplexním vyhodnocením všech dostupných klinických i
laboratorních údajů.
Logika RIFLE
klasifikace je vysoce oprávněná a měla by se rychle ujmout v praxi,
zejména na jednotkách intenzívní péče (JIP). Pacienti přijímaní na JIP jsou
klasifikováni do pásma R, I nebo F s frekvencí přesahující sumárně 30 % a
jejich mortalita se s rostoucím pásmem zvyšuje a přesahuje 25 %
v pásmu F. Celkově je ale průměrná odhadovaná mortalita pacientů
v intenzívní péči s postižením ledvin libovolného typu a stupně nad
50 % (Uchino v mezinárodní multicentrické studii 60 % s 95%
konfidenčním intervalem 58 – 63 %, Lin uvádí 65 % u extrakorporální membránové
oxygenace, Kresse v retrospektivní studii uvádí mortalitu 60 – 79 %). Čím
vyšší je stupeň v RIFLE klasifikaci, tím je tedy vyšší mortalita, delší
pobyt na intenzívním lůžku a vyšší náklady na ošetřování. Je pochopitelné, že
se může pacient přesouvat do stadia rizika (a následujících) i ze stavu
klasifikovaného „bez akutního poškození ledvin“, je možné, že u pacienta může
během 24 hodin dojít k posunu do vyššího než následujícího pásma (například
z pásma R do pásma F). Vždy ale platí, že pacient v pásmu R je ve vysokém
riziku přechodu do pásma I a analogicky pacient v pásmu I je ve vysokém
riziku přechodu do pásma F.