Alkalémie (nevhodný pojem je bazémie) je abnormální situace v plazmě (krvi), při které je pH zvýšeno proti normě. Organismus je lépe vybaven tolerovat acidémii až do značně vysokých koncentrací protonu nebo nízkých hodnot pH, ale je velmi málo vybaven pro tolerování alkalémie. Z tohoto hlediska je tedy zvýšení pH plazmy nad 7,50 vždy považovat za kritické. Klinické známky výrazné alkalémie lze rozdělit na kardiovaskulární, respirační a metabolické
Kardiovaskulární příznaky zahrnují arteriolární konstrikci, snížení koronárního průtoku, snížení prahu pro anginózní bolesti, predispozici k refrakterním supraventrikulárním a ventrikulárním arytmiím.
Je hypoventilace provázená hyperkapnií a hypoxemií.
V alkalémii dochází ke stimulaci anaerobní glykolýzy se vznikem kyselých meziproduktů (laktát, pyruvát), rozvíjí se hypokalémie podle vztahu mezi pH a K+, klesá koncentrace ionizovaného kalcia.
V mozku dochází ke snížení průtoku krve, pokles ionizovaného kalcia vede k tetaniím, při výraznějších vzestupech pH se objevují také neurologické abnormality. Kompenzační hyperkapnie se u alkalémie způsobené primární metabolickou alkalózou uplatňuje více u nemocných s poruchami ventilace. Potom i mírná alkalémie může bránit zrušení umělé plicní ventilace, protože pacient je ohrožen hyperkapnií a hypoxémií.
Další informace
Acidobazická rovnováha: klinické pojmy
Acidobazická rovnováha: teoretické pojmy
Antonín Jabor (2008-08-03)